Světlo z výbojky je modulováno DMD (Digital Micromirror Device) čipem (viz obr. 43) pokrytým elektrostaticky vychylovanými zrcátky reprezentujícími jednotlivé pixely obrazu. Tato zrcátka se mohou nacházet v jednom ze dvou stavů a směrovat tak dopadající světlo buď do objektivu (a ven z projektoru na promítací plochu) nebo do absorbéru s chladičem. Existují dvě konstrukce tohoto typu projektoru – jednočipová a tříčipová.

Jas každého pixelu je řízen tzv. PWM (Pulsně šířková modulace). V závislosti na snímkovém kmitočtu jsou v rámci zobrazování jednoho snímku zrcátka DMD čipu osvěcována po určitý časový interval $t$ . Jsou-li zrcátka natočena po celý časový interval v poloze, kdy odrážejí světlo do objektivu, je dosaženo nejvyššího jasu. Zkracováním doby v rámci intervalu $t$ , po který jsou zrcátka natočena v poloze odrážející světlo do objektivu, se dosahuje snížení jasu, viz animace 1. Děje se tak na základě využití setrvačnosti lidského zraku, kdy nad daným kritickým kmitočtem vnímá oko blikání světla jako souvislé svícení a pozorovaný jas odpovídá střední hodnotě vyzařované energie.

Světlo z výbojky prochází přes barevný rotační kotouč, který je tvořen z absorpčních filtrů barev RGB, viz obr. 44. V každém okamžiku tak kotoučem prochází vždy jedna z těchto barevných složek. Je vytvořen tzv. časový multiplex. Monochromatické světlo se odráží od zrcadla a dopadá na jednotlivá zrcátka DMD čipu a od nich buď do objektivu či do absorbéru. Barevný obraz se tak vytváří až v lidském vizuálním systému v mozku díky setrvačnosti oka.

Světlo ze zdroje vstupuje do optického barvo-dělicího hranolu, který směřuje každou barevnou složku RGB přes příslušný barevný filtr na vlastní čip DMD, viz obr. 45. Z čipu se světlo odráží zpět do hranolu, kde se monochromatické obrazy spojí a jsou odraženy do objektivu jako výsledný obraz. Této konstrukce se využívá v profesionálních projektorech.