Má-li být filmový snímek určen k distribuci v digitálních kinech, měl by natočený materiál (zvaný master) projít doporučeným standardizovaným postprodukčním procesem (na obr. 22), který je završen výrobou DCP. Tento proces zajišťuje dodržení vysokých technologických nároků na kvalitu obrazu a zvuku.

Na počátku figuruje DSM (Digital Source Master) neboli zdrojová data v nejvyšší kvalitě, u kterých již proběhly veškeré postprodukční práce. Jde zejména o přepis obrazu a zvuku, vytvoření / překlad titulkové stopy. Souborové formáty v postprodukci nejsou pevně stanoveny, proto byl zaveden DCDM (Digital Cinema Distribution Master) jakožto formát určený pro výstupní kontrolu dat před výrobou DCP a sdílený mezi filmovými studii a filmovými archivy. Vstupní obrazová data z DSM jsou transformována z barevného prostoru RGB do barevného prostoru XYZ a poté uloženy do formátu TIFF (Tagged Image File Format). Vstupní zvuková data jsou seřazena do jednotlivých kanálů a vyexportována do zvukových stop ve formátu WAV. Titulky jsou převedeny do PNG nebo XML formátu. Veškerá data nejsou šifrovaná a neslouží k běžné distribuci.

DCDM lze použít k výrobě DCP balíku. V něm jsou obrazová data komprimována v kompresním standardem JPEG2000 (J2C). Zvuková data jsou kódována do vícekanálové zvukové stopy ve formátu WAV. Obrazové i zvukové složky jsou uloženy do samostatných kontejnerů MXF. Po jejich vytvoření se generují soubory CPL, PKL, ASSETMAP a VOLINDEX a poté se všechny soubory včetně titulků umístí do samostatného adresáře, který je pojmenován v souladu s názvovou konvencí. Při přehrávání se obsah DCP v příslušném výpočetním bloku projektoru převede zpět do nekomprimované formy (vzniká tak rekonstruovaný balík DCDM*), viz obr. 22.

Specifikace audiovizuálních dat v jednotlivých krocích je uvedena v tabulce níže (podle DCSS v.1.4 vydaných 20. července 2020):

Mezinárodní schéma distribuce digitální filmové kopie je založeno na bázi výměny DCDM balíků mezi filmovým studiem a filmovými distributory. Balíky jsou modifikovány pro přizpůsobení jednotlivým regionům. Je vyrobena OV verze daného filmu obsahující původní obraz, originální znění, případně titulky a toto DCP je distribuováno jednotlivým kinům (buď na fyzických nosičích nebo přes internet), viz obr. 23. Rozšiřující VF verze DCP (obsahující dabingovou verzi nebo titulkovanou verzi) může být součástí této primární distribuce, avšak počítá se s dodatečnou distribucí, např. přes internet. VF verze DCP obsahující pouze titulky ve formátu XML nabývá velikosti v řádu stovek kB. K přehrání konkrétní jazykové verze (z daného VF) je zapotřebí i OV verze DCP.

Doporučeným fyzickým nosičem pro distribuci DCP je (podle DCSS v.1.4 vydaných 20. července 2020) robustní CRU Dataport DX-115. Velikost disku je 2,5“ nebo 3,5“ s rozhraním SATA nebo SATA SSD, viz obr. 25 a 26. Přenosová rychlost je až 6 Gb/s a kapacitou 500 GB. Kompletní výbava disku obsahuje také redukci na USB, příslušnou kabelovou výbavu a ochranný plastový box (viz obr. 24). Kovová konstrukce disku je odolná proti nárazům a běžným poškozením a svými přenosovými vlastnostmi je zcela dostatečná pro použití v digitální kinematografii. Nosič disku obsahuje mechanickou pojistku využitelnou při vkládání do čtečky disků, která je vestavěnou součástí kino serverů (viz obr. 30).

Na obr. 28 je znázorněno přehledové schéma výroby, distribuce a projekce digitální filmové kopie, kde je vyznačeno i využití jednotlivých druhů médií zmíněných v této kapitole.

Po vytvoření potřebných SPL z jednotlivých kompozic a automatizačních povelů se tato SPL připravují k projekci v hlavním okně SMS (viz obr. 29). Pro projekci stačí stisknout tlačítko přehrávání. Přehrávání lze naplánovat, více v kapitole 4.7.