Ačkoliv se schopnosti 3D tiskáren neustále rozšiřují a nároky na jejich obsluhu klesají, stále musí 3D tiskař umět více než jen zapnout/vypnout stroj, vyměnit filament a očistit tiskovou podložku. Téměř všechny open source FDM/FFF tiskárny jsou si podobné, respektive je lze rozdělit do dvou základních konstrukčních skupin – kartézské (osy x, y, z) a delta (tři osy z) – nicméně firmwary se vyvíjejí většinou pro obě skupiny společně (např. Marlin), protože stačí transformovat souřadnice a ohlídat několik specifických vlastností.

Základní slovníček pojmů:

Kartézský systém odpovídá nejrozšířenějšímu popisu 3D prostoru ve třech navzájem kolmých směrech (kartézskému systému), kde každý z nich má svůj přímý pohon. Montážní nebo konstrukční chyby se projeví přímo v daném směru, díky čemuž se snadněji detekují. Tiskový prostor má tvar kvádru. Jistým technickým nedostatkem některých modelů je použití dvou motorů se společným řízením pro pohyb v ose z, kdy je nutné po čase ručně korigovat odchylku úhlu natočení rotorů jednotlivých motorů. Systémy s bezdotykovým z-endstopem v extruderu a samostatným řízením obou motorů jsou schopny tuto korekci provést automaticky (včetně tiskáren Prusa i3 MK2 a 3). Nedostatkem většiny modelů (včetně Průšových) je pohyb podložky ve směru osy y, kdy při tisku vysokých štíhlých objektů s rostoucí výškou rostou vibrace vlivem setrvačnosti modelu.

Delta systém připomíná pavouka. Má válcový tiskový prostor, hodí se k tisku vysokých štíhlých modelů. Pohyb v kartézských souřadnicích je zde realizován nepřímo, pomocí tuhých táhel upevněných jedním koncem k extruderu a druhým k pohonu ve svislé ose. Tisk může být přesnější než u kartézských tiskáren. Kvůli setrvačným silám používá bowdenový extruder, což může činit problémy např. při tisku elastickými nebo velmi tuhými filamenty. Na větší podložce může mít problém s rovinností vrstev, a tedy se správným přilepením první vrstvy k podložce. Dále se tímto systémem zabývat nebudeme.

Před prvním tiskem se vždy seznamte s návodem k obsluze dané tiskárny. Nejprve zkoušejte tisknout kalibrační předměty (např. krychle o hraně 20 nebo 30 mm), na nichž ověříte výšku trysky, věrnost rozměrů a pravoúhlost. Pak jednodušší modely a postupně zvyšujte obtížnost. Open source vám umožňuje poučit se ze zkušeností a chyb ostatních, ale staňte se tvůrci, ne rozmnožovači cizích vynálezů. Pokud dokážete navrhnout a vyrobit s pomocí 3D tisku a běžně dostupných součástek to, co potřebujete, je to svoboda. Pokud celé hodiny nebo dny jen hledáte, kde to získat, to je zoufalost!