Kapitola4
Prevence
Prevence nemoci znamená předcházení či zabránění vzniku a dalšímu šíření onemocnění. Pokud dojde již ke vzniku dané nemoci, je důležité oddálení či zbrzdění progrese, nejlépe navození úplné regrese, tedy úplného vyléčení.
Definice
Preventivní péče je zaměřená na předcházení vzniku poruchy zdraví nebo změnu důsledků jejího působení včasným zásahem.
Prevenci rozdělujeme na:
  • primární
  • primordiální
  • sekundární
  • terciální
Primární prevence neboli výchova ke zdravému způsobu života má za cíl udržet zdraví a předejít vzniku onemocnění či úrazu v daném prostředí nastolením a dodržováním bezpečnostních opatření (např. nošení tzv. OOPP neboli osobních ochranných pracovních pomůcek), tedy platí u člověka, který je zatím zdráv, jen se vyskytuje v prostředí s rizikovými faktory, které mohou vést ke vzniku onemocnění. Vždy je potřeba se vyvarovat a následně odstranit vzniklé rizikové faktory a zvýšit vliv protektivních neboli ochranných faktorů. Týká se tedy lidí, kteří zatím nemají jakoukoliv prokazatelnou formu onemocnění. Příkladem primární prevence je dodržování zdravého životního stylu, pozitivní motivace či správná rozhodnutí dotyčného v riziku. Primordiální prevence je obecná snaha člověka předejít expozici faktorů prostředí, které by zvyšovaly riziko vzniku onemocnění. Pod pojmem sekundární prevence rozumíme zabránění šíření již u nemocného pacienta, který je buď v asymptomatické fázi či časné symptomatické fázi onemocnění, týká se tedy preklinických či subklinických stádií. Jde tedy o prevenci vzniku nemoci u vystavených osob a udržení jejich soběstačnosti. Cílem sekundární prevence je opět úplné vyléčení. Nástroje k dosažení sekundární prevence jsou stanovení správné diagnózy a nastavení potřebného léčebného plánu, včetně provedení časných screeningových metod, které probíhají nejčastěji na preventivních prohlídkách. Je potřeba opět znát rizikové faktory daného prostředí a snažit se jim vyvarovat. To samé platí o správné identifikaci časných příznaků nemoci a rychlé návštěvě a vyšetření lékařem. V případě sekundární prevence hraje důležitou roli rodina či přátelé, kteří by měli nemocného plně podporovat. Terciální prevence je již u nemocného s plně rozvinutým onemocněním, jejím cílem je zabránění progrese ve smyslu většího postižení či ztráty soběstačnosti a v ideálním případě návratu pacienta do fáze před vypuknutím nemoci. Cílem je zajištění co nejlepších podmínek pro dlouhodobě nemocné a ochránit nemocného před trvalým zhoršením kvality života. Slouží k zabránění rozvoje komplikací při již probíhajícím onemocnění. Nástroji jsou rehabilitace či správná léčba, ať už konzervativní či operační.
Prevence je:
Typy prevence jsou:
Pod pojmem primordiální prevence rozumíme:
Při nedodržení preventivních opatření může dojít ke vzniku nežádoucích událostí, které musí být neprodleně nahlášeny. Nežádoucími událostmi rozumíme rizika pádu či poranění. Každý zaměstnanec je povinen dodržovat pravidla a předpisy BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) a jiné zásady stanovené danou organizací, se kterými se seznámil při nástupu do zaměstnání. Každý je zodpovědný za své bezpečné chování v pracovním procesu a dle svých možností za svou vlastní bezpečnost, za své zdraví a za bezpečnost a zdraví ostatních fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání. Pracovním úrazem je označován úraz, který vzniká v přímé souvislosti s výkonem povolání a jeho cílem je zamezit jeho opakování.
Nejjednodušším způsobem prevence přenosu infekčních onemocnění je správná hygiena. Ruce jsou nejčastější cestou přenosu většiny patogenních mikroorganismů, hrají tak roli v přenosu infekčních onemocnění. Proto je nutné dodržovat nošení krátkých a nenalakovaných nehtů, nenosit prstýnky, náramky nebo hodinky. Tím člověk předchází vzniku poranění nejen rukou, ale i jiných částí těla sebe samého i jiných osob. Ruce by se měly mýt tekutým mýdlem, teplou vodou, používat jednorázové ručníky a regenerační krém. Tzv. chirurgické mytí rukou označuje důkladné mytí rukou, které trvá alespoň 1–2 minuty, člověk si myje ruce až po lokty, nejlépe s použitím kartáčku, nesmí se zapomenout mýt i okolí nehtů a konečky prstů. Následně se ruce dezinfikují, což vede k odstranění zbytků mikroorganismů, které se neodstranily pomocí mytí vodou a mýdlem. Dezinfekce se nesmí otírat a musí se naopak vtírat do suchých rukou. Dezinfekční prostředek by měl působit 1 minutu. Dezinfekce rukou nemusí vždy následovat po umytí rukou.
Nejjednodušším způsobem prevence přenosu infekčních onemocnění je:
Přenosu infekce zabráníme nejlépe:
Správná dezinfekce rukou se provádí:
Součástí správné hygieny rukou je: