Konečně se dostáváme k tomu, proč tento předmět existuje. Půjdeme obrábět. Obrábění v prvním ročníku bude zejména ruční, ve druhém ročníku si získané znalosti prohloubíme a zároveň připojíme strojní obrábění. K obrábění ručnímu patří obrábění třískové, kde ze základního tvaru vytvoříme výrobek odebíráním třísky řezným nástrojem.
Rozeznáváme tyto druhy třískového obrábění:
- Vrtáním se vytvářejí otvory do plného materiálu, kdy vznikají otvory v materiálu
- Soustružení, kdy vyrábíme rotačně symetrické součásti
- Frézování pro úpravu souvislých ploch
- Broušení strojní pro snížení drsnosti ploch, případně broušení ruční pro vytvoření nesymetrických ploch
Zajímavost
Tato online učebnice záměrně vynechává CNC stroje, které jsou i při ručním zpracování nejlepším pomocníkem. Typicky, když budete něco vyrábět pro firemní potřebu, nakreslíte si výrobek v programu CAD, necháte si vyřezat na laseru nebo plasmové řezačce tvar, který následně CNC ohraňovací lis naohýbá, galvanovna pozinkuje a prášková lakovna nabarví. I velmi kvalitně ručně udělaný výrobek bude totiž pořád vnímaný jako prototyp nebo v horším případě jako příznak nedostatku financí. Ručně vyrábějte jen tehdy, kdy je počet výrobků malý, typicky do 10 kusů, které netrpí na symetrii a kvalitu zpracování. Případně, když testujete, kolik času bude třeba pro výrobu sériovou, anebo potřebujete vyzkoušet, jak se bude výrobek chovat a jestli ho vůbec do výroby zadávat. Umění ručního obrábění tkví v tom, že víte, jak zadat profesionální firmě práci a jak ji po ní převzít a zkontrolovat postup.
Souhrn
V obrábění se snažíme postupovat nejvyšší možnou rychlostí při dané kvalitě povrchu a přesnosti výrobku. Tuto informaci se může zdát zbytečné psát, ale často vidím na hodině žáky volit velmi jemný postup v místě, kde bylo potřeba být rychlejší, a příliš hrubý (tj. rychlý) postup tam, kde už bylo třeba pracovat na detailech. V hodinách se snažíme společně vytvořit výrobek – není to jenom další způsob, jak strávit tři hodiny dopoledne. Proto se prosím snažme využít náš čas účelně a vytvořme výrobek úměrný vašim schopnostem v co nejkratším čase.
Rozeznáváme obrábění dělíme hrubé a jemné a dokončovací práce. Hrubými pracemi se myslí dělení základního polotovaru, například stříhání nůžkami nebo řezání pilkou. Jemná práce je přiblížení tvaru výslednému výrobku, například hrubým pilníkem, rozbrušovačkou nebo na stojanové brusce. Dokončovací práce zahrnují jemné pilování jehlovými pilníky nebo broušení brusným plátnem.
Ať tyto práce pojmenujeme a rozdělíme jakkoliv, vždy je třeba vzít co nejhrubší nástroj, který ještě splní zadání přesnosti, o kterou se snažíme. Příklad:
Příklad
Zadání zní: uřízněte profil dlouhý 100 ± 0,1 mm. Takže vezmete 3 metry dlouhý polotovar ze skladu, z toho uříznete buďto ruční pilkou, nebo rozbrušovačkou kus dlouhý 105 mm. To je velmi hrubá operace, při které pro vás bude nemožné dosáhnout větší přesnosti než 1 mm, a proto si uříznete větší kus profilu a budete se k danému rozměru postupně přibližovat. Kus dlouhý 105 mm budete pilníkem nebo bruskou zmenšovat na velikost 101 mm, kde se zastavíte a začnete úhelníkem přesně měřit kolmost všech hran a postupně opatrně odebírat a střídavě měřit poslední 1 mm materiálu až se zastavíte na rozměru 100 mm.
Video s uříznutím a následným zapilováním a sražením ostrých hran
Zjistíte, že to je velmi zdlouhavé, a je proto vhodnější vymýšlet návrhy tak, abyste přesnost ±0,1 mm na dílčích součástech nepotřebovali a finální rozměr mohli zajistit až při sestavovaní. Všimněte si, jak se nástroje postupně zjemňují s tím, jak se přibližujete ke kýženému výsledku.
Souhrn
Vybírat správný nástroj pro efektivní postup práce chce zkušenost, proto se nebojte zeptat učitele, jestli jste vhodně zvolili postup, nebo poradit svému kolegovi, který se snaží ubrat dokončovacím pilníkem 10 mm délky materiálu z plné tyče, že tudy cesta nepovede.