Tyto sítě patří mezi přístupové sítě, jako další typ sítí se udávají ještě sítě páteřní a místní (lokální). Poměrně často tyto sítě vidíme znázorněné na nějakém takovém obrázku, jako je i zde.

Známé jsou zkratky WAN (Wide Area Network) a LAN (Local Area Network). Mezi ně se pak vloudila zkratka MAN (Metropolitan Area Network). Nemá samozřejmě cenu kreslit další obrázek, nebo se zbytečně dohadovat o několika názvech. Vcelku to sedí. Doma máme lokální (místní) síť, náš poskytovatel je článek mezi námi a nějakým tím obřím nadnárodním operátorem, co provozuje rozlehlé páteřní sítě.

Zkratka FTTx zastupuje několik možností, podle toho, kde lze ukončit optické vlákno. Lze se setkat se zkratkami FTTH (Fiber to the Home, nejčastější, vlákno do domu), FTTB (Building, do budovy), FTTP (Premises, společné prostory domu), FTTC (Curb, k obrubníku), možná si další firmy vymyslí vlastní zkratky. FTTx má vlákno v názvu, takže jde vždy o optickou, a nikoliv metalickou síť (tedy, PON je také optická síť). Ovšem svět není ideální, takže někdy se lze setkat s označením hybridní FTTx. Což značí, že vlákno je všude, kde to jen jde, ve zbytku sítě je pak metalika (tedy měď, copper). Je jasné, že nemá smysl trvat dogmaticky na slovech, pokud jde vlákno až před dům a končí kdesi u obrubníku, tak těch pár metrů po metalice je dobré tolerovat, když to prostě jinak nejde, tak to jinak nejde…

Na obrázku 3 vidíme rozdělení sítí FTTx.

Jak vidno, těch zkratek je snad až příliš (význam zkratek je asi jasný, anglická slovíčka jsou dostatečně srozumitelná). V některých případech to asi může pomoci (abychom si lépe rozuměli, když mluvíme například o konkrétním projektu), ale ta původní zkratka FTTH jako by zapadla, přitom připojení domů je základní ukazatel a – jak uvidíme později – v mnoha státech (včetně Česka) se připojení bytů/domácností/domů optickým vláknem nedaří, a to i přes štědré dotace poskytované EU. Jednotlivé typy FTTx přivádějí optické vlákno do různé vzdálenosti od koncového uživatele. To je velmi schematicky znázorněno na následujícím obrázku.

Obrázek 4 trochu předbíhá, protože jsou tam uvedeny zkratky ONT, ONU a OLT. ONT je Optical Network Terminal a ONU je Optical Network Unit. V mnoha dokumentech tyto dva pojmy splývají a ani výrobci je často nerozlišují. Modře je znázorněno optické vlákno, červeně metalické (nebo rovnou kovové) vedení, které je z mědi. Nahoře je připojení FTTD a FTTU, tedy vlákno na stůl nebo k uživateli. Tak si představuji třeba svoje domácí připojení, protože optické karty do počítače jsou na trhu už dlouho (před mnoha lety jsme testovali 10 gigabitové síťové karty, v té době byl spíše problém s vnitřní propustností sběrnic počítače, síťová karta sama o sobě těch 10 gigabitů přenesla poměrně snadno). Bohužel zůstává u představ, já (a vlastně nikdo v mém okolí) nemám vlákno přivedené nejen do bytu, ale ani do ulice nebo aspoň někam poblíž, aby alespoň ta naděje zemřela poslední. FTTH je původní zkratka a obrázek naznačuje, že optické vlákno je přivedeno někam do sklepa a vlastní rozvod po domě už může být metalický – nebo klidně optický. Protože cena optického vlákna (potažmo kabelu) není nijak vysoká, hlavním problémem je vlákno zakopat někde na ulici nebo chodníku. To je hlavní problém, který samozřejmě platí i pro zakopávání metalického vedení. FTTO a FTTB znázorňují dvě možné situace, vlákno je skutečně přivedeno do nějakého paneláku a do kanceláře/bytu, případně je ukončeno někde před, a do budovy už vede zas jen ta metalika. FTTC a FTTN jsou na tom obdobně, curb je chodník a N znamená node. Rozdíl je spíše ve vzdálenosti metalického vedení a zas tak podstatný není. FTTEx je už hraniční – jednotku jsem už neznačil ani ONU, protože jde spíše o zařízení DSLAM (digital subscribe line access multiplexer), tam už optika skoro není.

A co zkratka NGA? Ta označuje přístupové sítě nové generace (i když v originále není slovo síť). Zde musíme zmínit několik technických a administrativních záležitostí, protože tato zkratka vznikla proto, aby se označila síť určitých vlastností, zejména pro potřeby dokumentů EU (Digital Agenda) a národních dokumentů, jako je Digitální Česko. Je tedy jasné, že zkratky FTTx a NGA se překrývají, přičemž NGA je takový nový hezký termín, který má zaručit skutečně kvalitní připojení. V praxi je to trochu horší. Digitální Česko 1.0 deklarovalo připojení domácností ve venkovských oblastech rychlostí alespoň 2 Mb/s a rychlost 10 Mb/s pro domácnosti v městských oblastech. Mně tedy není jasné, proč by venkovské oblasti měly mít rychlost připojení 5x horší, ale zajímavější je, že tento přístup měl být k dispozici do roku 2013. Hm. Aby to nebylo tak triviální, rok 2015 měl být svědkem toho, že městské oblasti budou pokryty rychlostí 30 Mb/s a venkovské oblasti s alespoň poloviční rychlostí, tedy alespoň 15 Mb/s. Ani jeden cíl se nepodařilo splnit, což asi potvrdí mnoho lidí a je jedno, jestli jsou z oblastí městských či venkovských. Digitální Česko 2.0 si v roce 2013 stanovilo hezký cíl – připojení rychlostí alespoň 30 Mb/s a to pro VŠECHNY obyvatele Česka (polovina domácností měla mít k dispozici 100 Mb/s) a to v roce 2020. V roce 2016 vznikl strategický dokument Národní plán rozvoje sítí nové generace. Je jasné (a to nejen autorovi tohoto textu), že tyto cíle se opět nepodaří naplnit. Zkrátka Česko ve výstavbě sítí nové generace bohužel zaostává, to je obecně známý fakt.

Sítě FTTx a NGA tedy používají v principu buď sítě pasivní, nebo aktivní. Proto si tyto typy sítí podrobněji představíme.