Kapitola2
Internet jako síť a už i mobilní
Jak bylo výše popsáno, lidé vnímají pojem Internet různě a mnohdy natolik abstraktně a široce, že jejich představa je zcela mimo realitu. Proto se zde pokusíme nejprve definovat pojem Internet a následně jej budeme v dalším textu takto chápat. Zamezíme tak nejednoznačnosti hned v samém počátku.
Co tedy pro nás bude ve své základní definici pojem Internet představovat?
Definice
Internet je celosvětová, veřejně dostupná, paketově orientovaná datová síť, která propojuje koncová zařízení nacházející se v různých lokalitách (geografických místech na Zemi) vzájemně mezi sebou a umožňuje jejich datovou komunikaci ve formě přenosu IP paketů (datagramů). Tato komunikace se může uskutečnit mezi libovolnými dvěma či více zařízeními připojenými do Internetu, v ideálním případě bez specifického omezení kvality přenosu (při síťově neutrálním přístupu).
V zásadě lze říci, že výše uvedená definice Internetu je jakýmsi společným jmenovatelem všech možných a obecněji uvažovaných definic, jak lze Internet chápat. Každá jiná definice totiž musí nepřímo splňovat definici výše uvedenou. Významnou vlastností Internetu jako sítě je přitom jeho celosvětová rozlehlost (připojit se do Internetu lze dnes téměř všude), veřejná dostupnost a schopnost zajistit komunikaci mezi všemi koncovým systémy do Internetu připojenými.
Definice
Koncovým systémem zde máme na mysli jakékoliv zařízení připojené do sítě (v našem případě tedy do Internetu, které data vysílá, resp. přijímá – je tedy producentem nebo konzumentem dat.
Příklad
Příkladem koncového systému může být např. stolní PC, laptop, tablet, mobil, ale také i server. Nezřídka se však koncovými systémy dnes stávají i různé senzory, akční členy, řídicí systémy apod.
Internetem jako takovým však není sledování filmů a jiných video pořadů na YouTube, nebo stažení elektronické pošty, popř. čtení příspěvků na sociálních sítích apod. I když se často v těchto případech odvoláváme na Internet („stáhnout něco z Internetu“, „podívat se na Internet na poštu“ …), ten je zde jen jednou z dílčích částí služby. Je tedy nutné od sebe pečlivě odlišovat elektronickou službu a Internet jako síť. Ano, celá řada služeb ke své správné funkci skutečně Internet potřebuje, nicméně mohou existovat elektronické služby, které pro svou funkci vždy a za všech okolností Internet vůbec nepotřebují, a přesto mohou bez problémů fungovat. Vztah mezi Internetem a službami, které jej využívají, je schematicky naznačen na obr.1
+
1. Internet jako síť a služby
Obr. 1. Internet jako síť a služby
Internet sice propojuje libovolné koncové zařízení s jiným, ale po pravdě řečeno je velice málo situací, kdy by se koncová zařízení připojovala do Internetu přímo. Ve většině případů jsou koncová zařízení připojena nejprve k menším lokálním sítím (LAN), jako je např. univerzitní síť, podniková síť, mobilní síť, komunitní wifi síť nebo síť v domácnosti apod., které se poté připojují k Internetu jako jeden celek. Toto řešení významně zmenšuje počet fyzických přípojek a tím i snižuje složitost a šetří náklady, protože jedno fyzické připojení celé lokální sítě do Internetu je sdíleno všemi stanicemi a není tedy nutné instalovat pro každou stanici oddělené fyzické připojení (např. kabel). To znamená, že na Internet lze také nahlížet jako na síť propojující mezi sebou velké množství koncových lokálních sítí. Dokonce i samotný Internet je složen z několika desítek až stovek tisíců „menších“ sítí, které jsou mezi sebou tak rozmanitě propojené, že nelze Internet jako jeden celek graficky rozumně zakreslit – v podstatě se velice dobře blíží svou rozmanitostí propojení k vazbám neuronů v lidském mozku. Populárně a obrazně řečeno je to tak, jako bychom na naší Zemi postavili neuronový mozek představovaný Internetem jako komunikační sítí.
Internet je síť a jako taková se tedy vyznačuje svou architekturoutopologií.
Definice
Architektura sítě definuje soubor všech protokolů, algoritmů a jejich vazeb v síti použitých. Jako pomoc při návrhu architektury libovolné datové sítě nám slouží sedmivrstvový referenční model RM-OSI.
Definice
Na druhou stranu topologie sítě nám říká, z kolika uzlů se síť skládá a hlavně, jak jsou tyto uzly mezi sebou vzájemně propojené.
Poznámka
Dvě sítě s identickou topologií vůbec nemusí být ještě stejné architektonicky. Nepoužívají-li např. stejnou sadu protokolů a způsob přenosu dat, pak nejsou tyto sítě mezi sebou vzájemně propojitelné bez použití bez použití speciálního propojovacího uzlu, kterému říkáme Brána (Gateway).
Příklad
Např. původní klasickou telefonní síť nelze bez použití brány propojit k sítí Internet. Stejně tak speciální sítě pro řízení výrobních procesů v průmyslu nelze též přímo napojit do Internetu, pokud ovšem jejich architektura nebyla záměrně upravena tak, aby byla s architekturou Internetu kompatibilní, což je tak trochu i trendem poslední doby.