Rostliny jako producenti jsou jednou z podmínek existence života na Zemi. Plochy zemědělské půdy neustále ubývá, ale počet obyvatel naopak roste. Proto vzrůstá tlak na zvyšování výnosů zemědělských plodin a tím pádem i snižování ztrát způsobených škodlivými organismy nebo abiotickými příčinami.

Zdraví rostlin ovlivňuje mnoho faktorů. V poslední době je to zejména měnící se klima. To má vliv zejména na vznik různých růstových poruch u rostlin, ale i na výskyt škodlivých organismů, které se v daném regionu dříve nevyskytovaly. V posledních letech se stále častěji vyskytují dlouhá období s velmi vysokými letními teplotami spojenými se suchem a tím i nedostatkem spodní vody. Dalšími důsledky jsou i dramatické úbytky některých druhů užitečného hmyzu jako přirozených nepřátel škůdců nebo jako opylovačů květů. V zimním období to bývají dlouhá období s poměrně vysokými teplotami a bez sněhové pokrývky. To má za následek zejména přezimování velkého množství škodlivých organismů.

Pěstitel je často ve schizofrenní situaci, protože přírodu využívá ve svůj prospěch, ale na druhé straně svými zásahy narušuje její přirozený vývoj. Přirozené ekosystémy byly zemědělskou činností přeměněny na umělé monokulturní agroekosystémy. To mělo za následek změnu ekologické rovnováhy a biodiverzity v přírodě. Rozvoj monokultur měl i důsledek v rozvoji škodlivých organismů pěstovaných kultur a tím i snaze zemědělců snížit ztráty na výnosech nebo kvalitě pěstovaných rostlin. Moderní pěstební technologie vyžadují značné náklady na pěstování zemědělských plodin, a proto sílí tlak na snižování ztrát způsobených škodlivými organismy. Ale i v ekonomicky vyspělých státech jsou ztráty způsobené na zemědělských plodinách škodlivými organismy 20 - 25% a v rozvojových zemích přes 30%. Kdyby se při pěstování zemědělských plodin rostlinolékařská opatření nevyužívala vůbec, pak by tyto ztráty dosahovaly až 58 %. Z tohoto zjištění vyplývá, že v ochraně rostlin proti škodlivým organismům jsou ještě určité rezervy. Bylo již zmíněno, že v budoucnu budou zřejmě představovat větší problémy změny klimatu a tím i růstové poruchy u rostlin způsobené abiotickými příčinami.

V současné době se klade velký důraz na integrovanou ochranu rostlin proti škodlivým činitelům. Neuvážené používání chemických přípravků na ochranu rostlin může představovat riziko přítomnosti reziduí v rostlinných produktech nebo v půdě a tím poškozovat zdraví lidí, zvířat, necílových organismů nebo životní prostředí. Protože člověk je na konci potravního řetězce je kladen velký důraz na produkci bezpečných potravin a krmiv. Naproti tomu si musíme uvědomit, že škodlivé organismy mohou výrazně snížit nejen výnos, ale i kvalitu rostlinných produktů a tím představovat riziko pro lidské zdraví. Příkladem z historie mohou být otravy mykotoxiny, zejména pak kyselinou lysergovou a jejími deriváty obsaženými v námelu (sklerociích houby paličkovice nachové), která parazituje na obilí a travách. V současné době je to zejména nebezpečí přítomnosti aflatoxinů v potravinách obsahujících obiloviny, olejniny nebo ořechy, protože mohou být pro člověka karcinogenní.[1][2][3]