Jak už jsme si řekli tak v každém prostředí se mikroorganismy rozmnožují jen tak dlouho, dokud mají dostatek růstových faktorů. Takže rychlost růstu je závislá na změnách podmínek. Po vyčerpání živin se začnou hromadit škodlivé metabolity a růst se zpomaluje a následně se zastaví úplně. Když mikroorganismy rostou v uzavřeném prostředí, tedy s limitovaným množstvím živin a různou citlivostí k nepříznivým podmínkám můžeme jejich růst vyjádřit v několika fázích. Fáze můžeme znázornit graficky tzv. růstovou křivkou. Růstová křivka je závislost logaritmů počtu živých buněk na čase. Celá má několik fází:

Buňky se nemnoží, jen se přizpůsobují prostředí. Zvětšují svůj objem, dochází u nich k aktivaci enzymového systému. Délka lag-fáze závisí na druhu daného mikroorganismu, fyziologickém stavu buněk, velikosti inokula a na složení nového růstového media. V této fázi se buňky dobře barví, ale jsou citlivé na změny prostředí. Někdy se jejich počet může i snížit, protože buňky, které se nepřizpůsobily, odumírají.

Období, kdy jsou buňky přizpůsobené a všechny enzymové reakce dosahují mezních konstantních rychlostí a přecházejí do ustáleného stavu. Začínají se dělit a růstová rychlost se zvětšuje. Ovšem generační doba se zkracuje.

Množení buněk je intenzivní a fáze začíná tehdy, když rychlost růstu dosahuje konstantní hodnoty.

Buňky mají nejkratší generační dobu. Buňky narůstají geometrickou řadou a logaritmus počtu buněk je přímo úměrný času. V této fázi je metabolismus aktivní a úbytek buněk minimální. Při průmyslovém množení mikroorganismů můžeme exponenciální fázi prodloužit kontinuální kultivací.

Postupným vyčerpáním živin a hromaděním toxických metabolitů se rychlost dělení postupně zpomaluje. Mikroorganismy ztrácí schopnost rozmnožovat se stejnou rychlostí jako v exponenciální fázi a narůstá počet odumírajících buněk.

Zastavuje se přírůstek živých buněk, dochází k pomalému rozmnožování, které je kompenzováno odumíráním buněk. Dochází k vyrovnání počtu živých a mrtvých buněk. Pomalu se zastavuje syntéza bílkovin a nukleových kyselin. Buňky jsou menší a u některých druhů se tvoří endospory.

V této fázi se vyčerpají všechny živiny a nahromadí se velké množství škodlivých metabolitů. Buňky se již nerozmnožují, pouze odumírají, dochází k postupnému snižování počtu buněk. Intenzita metabolismu se snižuje. U některých mikroorganismů může tato fáze trvat týdny i měsíce jelikož dochází i k odbourávání zásobních látek.

Růstová křivka slouží ke stanovení rychlosti dělení, stanovení času na vytvoření jedné generace tedy specifické růstové konstanty daného mikroorganismu v prostředí.

Generační doba je čas potřebný k zdvojnásobení počtu mikroorganismů, tedy čas, za který vznikne z buňky mateřské buňka dceřiná.

Metody stanovení počtu buněk: