3.6
Druhy čistých mlékařských kultur pro zakysané výrobky
Definice
Nejčastěji využívané jsou bakteriální mezofilní kultury. Používají se u většiny mléčných výrobků. Mezofilní kultury tvoří kyselinu mléčnou, aromatické látky (acetalhedyd, diacetyl) a oxid uhličitý. Další biochemické aktivity jsou minimální.
3.6.1
Smetanová kultura
Velmi často je označovaná jako základní kultura. Může obsahovat dva rody mikroorganizmů Lactococcus a Leuconostoc. Rod Lactococcus je kyselinotvorný, rod Leuconostoc je aromatvorný. Vlastní složení kultury je různé podle požadavků zpracovatelů a využití kultury ve výrobě.
Směsná kultura má optimální teplotu fermentace 22 – 25 °C po dobu 18 – 20 hodin. Ideální poměr pro zakysané výrobky je 9 : 1 (laktokoky : leukonostoky). Tento poměr je možné částečně ovlivňovat fermentační teplotou.
Mikroskopický preparát je tvořen G+ krátkými řetízky, diplokoky a jednotlivými koky.
Složení kultury: Lactococcus lactis subsp. lactis, Lactococcus lactis subsp. cremoris, Lactococcus lactis subsp. lactis biovar diacetylactis, Leuconostoc mesenteroides subsp. cremoris, Leuconostoc mesenteroides subsp. dextranicum.
+

Obr. 32. Smetanová kultura
+

Obr. 33. Mikroskopický obraz smetanové kultury
3.6.2
Jogurtová kultura
Využívá se při výrobě jogurtů, jogurtových mlék a některých druhů sýrů. Je to směsná termofilní kultura tvořená dvěma rody Streptococcus a Lactobacillus. Jsou to G+ bakterie, laktobacily jsou anaerobní tyčinky s optimem růstu 45 °C, zkvašují mléko heterofermentativně, tvoří ve mléce acetaldehyd (20 – 30 mg/l) – typické aroma pro jogurty. Streptokoky tvoří diplokoky nebo řetízky s optimem růstu 40 – 45 °C, zkvašují laktózu homofermentativně na kyselinu mléčnou. Oba rody pracují v symbióze. Nejprve produkují streptokoky růstové látky pro laktobacily, laktobacily svojí proteolytickou aktivitou uvolňují ve mléce aminokyseliny a umožňují tak růst streptokoků. Ideální poměr tyčinek a koků je 1 : 2, některé prameny uvádí i 1 : 1 nebo 2: 1.
K prokysání dochází za 3,5 až 4 h.
Složení kultury: Streptococcus salivarius subsp. thermophilus, Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus.
+

Obr. 34. Jogurtová kultura
+

Obr. 35. Mikroskopický obraz jogurtové kultury
3.6.3
Acidofilní kultura
Je monokultura. Využívá se při výrobě acidofilního mléka. Pro lepší senzorickou kvalitu výrobku se kombinuje se smetanovou nebo jogurtovou kulturou. Lactobacillus acidophilus je G+ tyčinka s optimem růstu 37 °C a dobou srážení 8 až 16 hodin. Tvoří středně dlouhé tyčinky, které mohou být ve dvojicích nebo řetízcích. Je součástí střevní mikroflóry savců. Tvoří kyselinu mléčnou a inhibiční látky tlumící rozvoj škodlivé mikroflóry ve střevech. Tvoří až 1,6 % kyseliny mléčné, některé kmeny mohou tvořit vitamin B12, může produkovat antibiotika lactobacilin a acidophilin. Tyčinka je odolná vůči fenolu, indolu a alkáliím. Optimální kyselost kultury je 60 až 90 SH.
Složení kultury: Lactobacillus acidophilus.
+

Obr. 36. Acidofilní kultura
+

Obr. 37. Mikroskopický obraz acidofilní kultury
3.6.4
Kefírová kultura
Používá se k výrobě fermentovaného mléčného nápoje – kefírového mléka nebo šumivého kefíru. Vyžívají se kefírová zrna nebo uměle sestavená kultura. Mikroorganizmy v kultuře žijí v symbióze. Koky tvoří kyselinu mléčnou pro tyčinky a kvasinky, tyčinky štěpí bílkoviny pro rozvoj koků. Kvasinky produkují vitaminy a růstové látky pro bakterie. Vzájemný poměr má být 100 : 10 : 1 (laktokoky : laktobacily : kvasinky)
Kefírová zrna se pěstují při 20 °C 16 až 48 h, výsledná kyselost je asi 40 SH. Uměle sestavená kultura fermentuje při 20 °C po dobu 12 až 16 h do kyselosti 45 až 60 SH.
Při fermentaci probíhají dva biochemické procesy – homofermentativní i heterofermentativní mléčné kvašení, tedy tvorba kyseliny mléčné a při heterofermentativním kvašení tvorba ethanolu (až 0,9 %).
Kefír má dieteticko-léčebné účinky, má vysokou nutriční hodnotu, obsahuje vitaminy skupiny B, je lehce stravitelný a obsahuje osvěžující CO2. Kyselina mléčná zabraňuje rozvoji hnilobné mikroflóry ve střevech, kefír také podporuje činnost ledvin a povzbuzuje chuť k jídlu.
Složení kultury pro kefír:
- bakterie mléčného kvašení – (Lactococcus, Leuconostoc, Aerobacter) 106 mikroorganizmů v 1 ml
- kvasinky (Saccharomyces unisporus, Saccharomyces cerevisiae, Saccharomyces exignus, Kluyveromyces marxianus) 104 mikroorganizmů v 1 ml
Složení kultury pro kefírové mléko:
- termofilní a mezofilní bakterie mléčného kvašení 106 mikroorganizmů v 1 ml
- kvasinky (Torulopsis, Kluyveromyces, Candida valida) 102 mikroorganizmů v 1 ml
+

Obr. 38. Kefírová kultura
+

Obr. 39. Mikroskopický obraz kefírové kultury
3.6.5
Streptococcus lactis var. taette
Streptokoky mající schopnost tvořit dextrany. Zvyšují táhlovitost a ovlivňují tak konzistenci výrobků. Zamezují uvolňování syrovátky u zakysaných výrobků a u sýrů zvyšují elastičnost sýrového těsta. Kultura se pěstuje ve mléce při 30 °C 20 hodin. Mikroskopicky tvoří G+ diplokoky a krátké řetízky. Kultura prokysává do 30 – 40 SH.
3.6.6
Bifidová kultura
Je tvořena G+ anaerobní, morfologicky variabilní tyčinkou. Nachází se ve střevní mikroflóře kojenců. Tvoří kyselinu mléčnou a octovou. Potlačuje rozvoj hnilobných bakterií ve střevech. Kultivace probíhá při 37 °C po dobu 16 hodin do kyselosti 36 – 40 SH.
Složení kultury: Bifidobacterium bifidum
3.6.7
Probiotické bakteriální kultury
Obsahují min. 106 KTJ/1ml živých mikroorganizmů. Mají pozitivní vliv na kvantitativní i kvalitativní složení střevní mikroflóry a osídlení střev, potlačují choroboplodné bakterie ve střevě, zlepšují frekvenci stolice, stimulují imunitní systém a snižují hladinu cholesterolu.
Mezi probiotické kultury patří:
- Lactobacillus (L. casei, L. acidophilus, L. rhamnosus, L. reuteri, L. lactis)
- Bifidobacterium (B. bifidum, B. longum, B. breve)
- Enteroccocus faecium
Probiotické kultury musí být zdravotně nezávadné, technologicky vhodné, odolné vůči prostředí v žaludku, schopné přilnavosti a osídlení zažívacího traktu, humánního původu.
Zmírňují poruchy zažívání, inaktivují bakteriální toxiny, tlumí rozvoj hnilobných bakterií ve střevech, zlepšují trávení laktózy a resorpci vápníku. Pozitivně ovlivňují hladinu cholesterolu, snižují riziko vzniku rakoviny střev a stimulují nespecifický imunitní systém.