3.6
Druhy čistých mlékařských kultur pro zakysané výrobky
Definice
Nejčastěji využívané jsou bakteriální mezofilní kultury. Používají se u většiny mléčných výrobků. Mezofilní kultury tvoří kyselinu mléčnou, aromatické látky (acetalhedyd, diacetyl) a oxid uhličitý. Další biochemické aktivity jsou minimální.
3.6.1
Smetanová kultura
Velmi často je označovaná jako základní kultura. Může obsahovat dva rody mikroorganizmů Lactococcus a Leuconostoc. Rod Lactococcus je kyselinotvorný, rod Leuconostoc je aromatvorný. Vlastní složení kultury je různé podle požadavků zpracovatelů a využití kultury ve výrobě.
Směsná kultura má optimální teplotu fermentace 22 – 25 °C po dobu 18 – 20 hodin. Ideální poměr pro zakysané výrobky je 9 : 1 (laktokoky : leukonostoky). Tento poměr je možné částečně ovlivňovat fermentační teplotou.
Mikroskopický preparát je tvořen G+ krátkými řetízky, diplokoky a jednotlivými koky.
Složení kultury: Lactococcus lactis subsp. lactis, Lactococcus lactis subsp. cremoris, Lactococcus lactis subsp. lactis biovar diacetylactis, Leuconostoc mesenteroides subsp. cremoris, Leuconostoc mesenteroides subsp. dextranicum.
+
32. Smetanová kultura
Obr. 32. Smetanová kultura
+
33. Mikroskopický obraz smetanové kultury
Obr. 33. Mikroskopický obraz smetanové kultury
3.6.2
Jogurtová kultura
Využívá se při výrobě jogurtů, jogurtových mlék a některých druhů sýrů. Je to směsná termofilní kultura tvořená dvěma rody StreptococcusLactobacillus. Jsou to G+ bakterie, laktobacily jsou anaerobní tyčinky s optimem růstu 45 °C, zkvašují mléko heterofermentativně, tvoří ve mléce acetaldehyd (20 – 30 mg/l) – typické aroma pro jogurty. Streptokoky tvoří diplokoky nebo řetízky s optimem růstu 40 – 45 °C, zkvašují laktózu homofermentativně na kyselinu mléčnou. Oba rody pracují v symbióze. Nejprve produkují streptokoky růstové látky pro laktobacily, laktobacily svojí proteolytickou aktivitou uvolňují ve mléce aminokyseliny a umožňují tak růst streptokoků. Ideální poměr tyčinek a koků je 1 : 2, některé prameny uvádí i 1 : 1 nebo 2: 1.
K prokysání dochází za 3,5 až 4 h.
Složení kultury: Streptococcus salivarius subsp. thermophilus, Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus.
+
34. Jogurtová kultura
Obr. 34. Jogurtová kultura
+
35. Mikroskopický obraz jogurtové kultury
Obr. 35. Mikroskopický obraz jogurtové kultury
3.6.3
Acidofilní kultura
Je monokultura. Využívá se při výrobě acidofilního mléka. Pro lepší senzorickou kvalitu výrobku se kombinuje se smetanovou nebo jogurtovou kulturou. Lactobacillus acidophilus je G+ tyčinka s optimem růstu 37 °C a dobou srážení 8 až 16 hodin. Tvoří středně dlouhé tyčinky, které mohou být ve dvojicích nebo řetízcích. Je součástí střevní mikroflóry savců. Tvoří kyselinu mléčnou a inhibiční látky tlumící rozvoj škodlivé mikroflóry ve střevech. Tvoří až 1,6 % kyseliny mléčné, některé kmeny mohou tvořit vitamin B12, může produkovat antibiotika lactobacilin a acidophilin. Tyčinka je odolná vůči fenolu, indolu a alkáliím. Optimální kyselost kultury je 60 až 90 SH.
Složení kultury: Lactobacillus acidophilus.
+
36. Acidofilní kultura
Obr. 36. Acidofilní kultura
+
37. Mikroskopický obraz acidofilní kultury
Obr. 37. Mikroskopický obraz acidofilní kultury
3.6.4
Kefírová kultura
Používá se k výrobě fermentovaného mléčného nápoje – kefírového mléka nebo šumivého kefíru. Vyžívají se kefírová zrna nebo uměle sestavená kultura. Mikroorganizmy v kultuře žijí v symbióze. Koky tvoří kyselinu mléčnou pro tyčinky a kvasinky, tyčinky štěpí bílkoviny pro rozvoj koků. Kvasinky produkují vitaminy a růstové látky pro bakterie. Vzájemný poměr má být 100 : 10 : 1 (laktokoky : laktobacily : kvasinky)
Kefírová zrna se pěstují při 20 °C 16 až 48 h, výsledná kyselost je asi 40 SH. Uměle sestavená kultura fermentuje při 20 °C po dobu 12 až 16 h do kyselosti 45 až 60 SH.
Při fermentaci probíhají dva biochemické procesy – homofermentativní i heterofermentativní mléčné kvašení, tedy tvorba kyseliny mléčné a při heterofermentativním kvašení tvorba ethanolu (až 0,9 %).
Kefír má dieteticko-léčebné účinky, má vysokou nutriční hodnotu, obsahuje vitaminy skupiny B, je lehce stravitelný a obsahuje osvěžující CO2. Kyselina mléčná zabraňuje rozvoji hnilobné mikroflóry ve střevech, kefír také podporuje činnost ledvin a povzbuzuje chuť k jídlu.
Složení kultury pro kefír:
  • bakterie mléčného kvašení – (Lactococcus, Leuconostoc, Aerobacter) 106 mikroorganizmů v 1 ml
  • kvasinky (Saccharomyces unisporus, Saccharomyces cerevisiae, Saccharomyces exignus, Kluyveromyces marxianus) 104 mikroorganizmů v 1 ml
Složení kultury pro kefírové mléko:
  • termofilní a mezofilní bakterie mléčného kvašení 106 mikroorganizmů v 1 ml
  • kvasinky (Torulopsis, Kluyveromyces, Candida valida) 102 mikroorganizmů v 1 ml
+
38. Kefírová kultura
Obr. 38. Kefírová kultura
+
39. Mikroskopický obraz kefírové kultury
Obr. 39. Mikroskopický obraz kefírové kultury
3.6.5
Streptococcus lactis var. taette
Streptokoky mající schopnost tvořit dextrany. Zvyšují táhlovitost a ovlivňují tak konzistenci výrobků. Zamezují uvolňování syrovátky u zakysaných výrobků a u sýrů zvyšují elastičnost sýrového těsta. Kultura se pěstuje ve mléce při 30 °C 20 hodin. Mikroskopicky tvoří G+ diplokoky a krátké řetízky. Kultura prokysává do 30 – 40 SH.
3.6.6
Bifidová kultura
Je tvořena G+ anaerobní, morfologicky variabilní tyčinkou. Nachází se ve střevní mikroflóře kojenců. Tvoří kyselinu mléčnou a octovou. Potlačuje rozvoj hnilobných bakterií ve střevech. Kultivace probíhá při 37 °C po dobu 16 hodin do kyselosti 36 – 40 SH.
Složení kultury: Bifidobacterium bifidum
3.6.7
Probiotické bakteriální kultury
Obsahují min. 106 KTJ/1ml živých mikroorganizmů. Mají pozitivní vliv na kvantitativní i kvalitativní složení střevní mikroflóry a osídlení střev, potlačují choroboplodné bakterie ve střevě, zlepšují frekvenci stolice, stimulují imunitní systém a snižují hladinu cholesterolu.
Mezi probiotické kultury patří:
  • Lactobacillus (L. casei, L. acidophilus, L. rhamnosus, L. reuteri, L. lactis)
  • Bifidobacterium (B. bifidum, B. longum, B. breve)
  • Enteroccocus faecium
Probiotické kultury musí být zdravotně nezávadné, technologicky vhodné, odolné vůči prostředí v žaludku, schopné přilnavosti a osídlení zažívacího traktu, humánního původu.
Zmírňují poruchy zažívání, inaktivují bakteriální toxiny, tlumí rozvoj hnilobných bakterií ve střevech, zlepšují trávení laktózy a resorpci vápníku. Pozitivně ovlivňují hladinu cholesterolu, snižují riziko vzniku rakoviny střev a stimulují nespecifický imunitní systém.