Přepětí může mít řadu nepříjemných následků. Většina přepětí bývá přechodná, ale může se jednat i o ustálené přepětí. Jak již bylo uvedeno, nejčastější příčinou provozních přepětí jsou zemní spojení. Přepětí při zemním spojení dosahuje 3 až 4,5násobek jmenovitého napětí soustavy. Při zkratu dosahuje přepětí asi dvojnásobku provozního napětí. Různé spínací pochody mohou způsobit přepětí asi o velikosti 2 – 2,5násobku jmenovitého napětí.

Přepětí může způsobit zničení kovových částí zařízení, napěťový průraz polovodičových přechodů, zničení vodivých drah plošných spojů nebo kontaktů. Rychlý nárust napětí může též způsobit zničení triaků a tyristorů. Pulzní přepětí trvající řádově nanosekundy až milisekundy patří mezi nejvýraznější a nejškodlivější projevy elektromagnetické interference a ohrožuje zvláště elektronická zařízení obsahující polovodičové součástky.

Dalším následkem přepětí může být nesprávná činnost různých zařízení, např. náhodné selhání činnosti tyristorů a triaků, částečné zničení datových souborů, chyby v programech pro zpracování dat, ale i přímo chyby v datech nebo jejich přenosu.

Přepětí působící na součástky snižuje jejich životnost a způsobuje rychlejší stárnutí zařízení. Způsobuje poškození izolace vedení, elektrických strojů či rozvodných zařízení, což může vést ke zkratům. Při častých a opakovaných přepěťových rázech se zhoršuje izolační schopnost jednotlivých částí rozvodů.

Z těchto škodlivých důsledků vyplývá nutnost chránit části ES před přepětím. K tomu se používá široká škála přepěťových ochran, kterými se budeme zabývat v dalších kapitolách. Přepěťové ochrany se často označují anglickou zkratkou SPD (Surge Protective Device). Omezí přechodné přepětí, nebo svede impulzní proudový ráz.