Ze vztahu pro výpočet síly působící na vodiče je vidět, že tato síla závisí nejenom na velikosti nárazového zkratového proudu i_p, ale též na osové vzdálenosti podpěr l a na účinné vzdálenosti vodičů a_m. Pokud zmenšíme vzdálenost podpěr, zmenší se síla, a tudíž i namáhání vodičů. Síla bude menší také při větší vzdálenosti mezi fázovými vodiči.

Další možností, jak ovlivnit namáhání tuhých vodičů (přípojnic), je jejich tvar (obdélníkový, kruhový, či trubkový). V případě obdélníkového průřezu je to i vertikální, či horizontální uspořádání, jak bylo demonstrováno v příkladu 3.

Tepelné účinky by bylo možné zmenšit zvětšením průřezu vodiče, tím se zmenší i hustota ekvivalentního oteplovacího proudu.

Např. v elektrické stanici patří k základním parametrům kromě jmenovitého proudu přípojnic i jmenovitá zkratová odolnost tepelná a dynamická.

Vypínací a jisticí přístroje mají vždy určitou zkratovou odolnost. Přístroje musí být dimenzovány tak, aby vzniklý zkrat bezpečně odpojily. Jmenovitá zkratová vypínací a zapínací schopnost jističe byly popsány u příkladu 1.

Vypínače, jističe i pojistky mají omezovací schopnost, díky které dojde k vypnutí zkratu dříve, než se zkratový proud dostane do hodnoty prvního maxima, které představuje nárazový zkratový proud i_p. Proto se nemusí ani plně rozvinout neblahé dynamické účinky zkratu.

V soustavách nn a vn se používají vypínače, pojistky a jističe. V soustavách vvn se používají vypínače. V elektrických stanicích jsou instalovány zkratové ochrany.

V animaci 1 si lze prohlédnout průběh zkratového proudu při použití jističe s omezovací schopností.

Další možností je zmenšit samotné zkratové proudy. To se v soustavě zajišťuje následujícími způsoby:

Zkratu můžeme v některých případech zamezit např. používáním tzv. zapouzdřených rozvoden, kdy jsou všechny živé části umístěny v pouzdrech. Tím je provedeno dokonalé oddělení částí pod napětím a ke zkratu prakticky nemůže dojít. Na obr. 19 je pohled do zapouzdřené rozvodny v Praze Holešovicích.