Telnet (TErminaL NETwork) je služba určená ke správě vzdálených počítačů v terminálovém režimu. Řízení se provádí pomocí stejnojmenného protokolu Telnet, který emuluje terminál pro přístup ke zdrojům vzdáleného počítače a běžně se používá na internetu a v sítích TCP/IP.

Telnet byl původně vyvinut pro síť ARPANET v roce 1969 a v současné době se nejčastěji používá v sítích IP. Specifikace protokolu je popsána v RFC 854 a RFC 855. Telnet je protokol aplikační vrstvy modelu OSI, který jako transportní protokol používá TCP (nejčastěji port TCP 23).

Pokud chce uživatel přistupovat k aplikačnímu programu nebo nástroji hostovanému na vzdáleném počítači, provede (zadá) vzdálené přihlášení. Uživatel odešle signál stisknutí tlačítka do terminálového ovladače, kde místní operační systém přijímá znaky a interpretuje je. Tyto znaky jsou odesílány klientem Telnet, který převádí znaky na univerzální sadu nazvanou znaky síťového virtuálního terminálu a dodává je do místního zásobníku protokolů TCP/IP.

Příkazy nebo text ve formě síťového virtuálního terminálu (NVT) přicházejí přes internet do zásobníku protokolů TCP/IP ve vzdáleném počítači. Zde jsou doručeny do operačního systému a předány serveru Telnet, který je převede na znaky, kterým může vzdálený počítač porozumět. Znaky však nelze přenést přímo do operačního systému, protože vzdálený operační systém není určen k přijímání interpretací těchto znaků z Telnetu, ale k přijímání znaků z ovladače terminálu. Řešením je softwarový pseudo-terminálový ovladač, který překládá příchozí znaky do znaků místního terminálu. Operační systém je pak převede do příslušného aplikačního programu.

Interakce klienta a serveru prostřednictvím protokolu Telnet se provádí pomocí příkazů. Každý příkaz Telnet je několikabajtová sekvence, která začíná příkazem IAC („Interpretuj jako příkaz“). V tabulce jsou uvedeny některé příkazy služby Telnet.