1.3
Obvodové funkce
Pro všechny tři základní pasivní dvojpóly jsme získali lineární vztahy mezi fázory jejich napětí a proudu. Vzhledem k tomu, že každý pasivní dvojpól se dá vyjádřit vhodným seskupením těchto základních dvojpólů, bude lineární vztah mezi fázory jeho napětí a proudu obecnou vlastností. Tento vztah zapisujeme ve tvaru
U=Z.I nebo I=Y.U
Často se označuje jako zobecněný Ohmův zákon pro fázory.
Parametr Z [Ω] nazýváme impedancí dvojpólu, parametr Y [S] jeho admitancí. Souhrnně se tyto parametry označují jako imitance (impedance a admitance). Jsou to základní charakteristiky pasivních dvojpólů pro harmonický ustálený stav.
Impedance pasivního dvojpólu Z je definována poměrem fázoru svorkového napětí U a proudu I, tj.
Z=UI
Admitance Y je převrácená hodnota impedance a je tedy definována poměrem fázoru proudu I a svorkového napětí U, tj.
Y=IU
Imitance jsou dány poměrem fázorů, které jsou vyjádřeny komplexními čísly. Jsou to tedy také komplexní čísla. Nejsou to však fázory, protože nejsou reprezentanty harmonických obvodových veličin. Pojem imitance nelze v žádném případě používat v časové oblasti, nýbrž pouze v rovině obrazů časových průběhů, tj. v komplexní rovině pro vyjádření vztahů mezi fázory.
Na rozdíl od fázoru můžeme provádět s imitancemi všechny algebraické početní úkony včetně násobení a dělení. Podle charakteru těchto úkonů je zapisujeme v exponenciálním nebo složkovém tvaru.
Tabulka 1. Tabulka základních pasivních prvků
Prvek
Parametr
Impedance Z^
Admitance Y^
Rezistor
R, G
R
G,1R
Induktor
L
Z=jωL=jXL
  Y=1jωL=-jBL  
Kapacitor
C
Z=1jωC=-jXC
Y=jωC=jBC