Kapitola3
Definice informace
Jestliže pouhé vysvětlení pojmu informace je složité a obsahuje v sobě vždy určitý pohled či zaměření, pak stejně složité bude uvést definici tohoto pojmu. I tady se budeme setkávat s různým zaměřením podle toho, jakého oboru se definice bude týkat.
Uveďme si příklady:
Wikipedie, jakožto jeden z nejužívanějších populárních informačních zdrojů, uvádí následující definici:
Definice
Informace (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech. V nejobecnějším smyslu je informace chápána jako údaj o prostředí, jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost (entropii) systému (např. příjemce/uživatele informace). Množství informace lze charakterizovat tím, jak se jejím přijetím změnila míra neurčitosti přijímajícího systému. [8]
Na portálu Wikisofia, který je zaměřený na tvorbu, ukládání a veřejné sdílení studijních materiálů a odborných poznatků v oblasti humanitních věd, přičemž autoři článků jsou převážně z akademické obce, najdeme následující definici:
Definice
Informace - (z lat. in-formatio, utváření, ztvárnění) je velmi široký, mnohoznačný pojem, který se užívá v různých významech. Etymologicky pojem informace pochází z latinského podstatného jména „informatio“, které bylo odvozeno ze slovesa „informare“ – informovat. Tento termín se začal používat ve středověké filozofii ve smyslu „dát formu myšlence“, zformulovat myšlenku. Je tedy zřejmé, že už od samého vzniku toto slovo popisovalo určité zhmotnění myšlenky do komunikovatelné podoby s cílem sdělovat, přenášet myšlenky, komunikovat. V nejobecnějším slova smyslu se informace chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. [9]
Podíváme-li se do odborného zdroje informací, v terminologické bázi oboru knihovnictví a informační vědy najdeme tuto definici:
Definice
V nejobecnějším slova smyslu se informace chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému (např. příjemce informace); množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému (entropie), kterou měl systém před přijetím informace, a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V tomto smyslu může být informace považována jak za vlastnost organizované hmoty vyjadřující její hloubkovou strukturu (varietu), tak za produkt poznání fixovaný ve znakové podobě v informačních nosičích. V informační vědě a knihovnictví se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce, nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. Významné pro informační vědu je také pojetí informace jako psychofyziologického jevu a procesu, tedy jako součásti lidského vědomí (např. N. Wiener definuje informaci jako „obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým přizpůsobováním“). V exaktní vědě se např. za informaci považuje sdělení, které vyhovuje přísným kritériím logiky či příslušné vědy. V ekonomické vědě se informací rozumí sdělení, jehož výsledkem může být zisk nebo užitek. V oblasti výpočetní techniky se za informaci považuje kvantitativní vyjádření obsahu zprávy. Za jednotku informace se ve výpočetní technice považuje rozhodnutí mezi dvěma alternativami (0, 1) a vyjadřuje se jednotkou nazvanou bit. [10]
Oficiální publikací je Česká státní norma 01 0162 Informace a dokumentace. Jedná se o překlad mezinárodní normy ISO 5127 a přináší obecně přijatou terminologii pro oblast informatiky, informační vědy a knihovnictví. Pojem informace je vysvětlen takto:
Definice
(Obecná) zpráva užívaná k vyjádření informací při procesu komunikace s cílem zvýšit znalosti. [11]
Můžeme se podívat i na zdroje se specifickým zaměřením. Příkladem může být definice z portálu ManagementMania, který se prezentuje jako profesionální znalostní sociální síť pro business.
Definice
Informace (anglicky information) jsou data, která jsou konkrétním člověkem interpretována díky jeho znalostem. Jinými slovy, co je pro jednoho člověka informace, pro jiného mohou být jen prázdná slova. Jsou to tedy relevantní údaje nebo data obsahující hodnotu, které svému adresátovi nějak pomáhají - snižují jeho neznalost. [12]
A uveďme ještě definici z dalšího tentokrát neoficiálního elektronického zdroje IT-slovnik.cz, což je výkladový slovník počítačových pojmů a termínů.
Definice
Informace = přesná a včasná data, která mají svojí specifikaci a jsou organizována za účelem prezentace v takovém kontextu, který dává smysl a význam. Jejich cílem je zvýšení porozumění a snížení nejistoty. Informace mají svoji důležitost, jelikož dokáží ovlivnit chování, rozhodování nebo výsledky. Pouhé části informací jsou ovšem bezcenné, jelikož po jejich obdržení zůstávají věci nezměněny. Ve světě počítačů slouží informace ke zpracování, skladování nebo přenášení dat. V běžném životě je akt informování chápán jako komunikace za účelem získání nebo sdělení nových skutečností. [13]
Z uvedených příkladů vyplývá, že stanovit obecně platnou definici je velmi obtížné. U všech příkladů definic najdeme společné rysy ale vedle toho i významné rozdíly.
Co je společné? Ve všech definicích se objevuje konstatování, že informace přináší výpověď o realitě, uspořádává poznání reality a odstraňuje nejistotu.
Některé definice označují informaci jako princip formování (organizování) hmoty, jiné dávají důraz na záznam informace, která tak může přinášet sdělení či zprávu. A dále najdeme konstatování, že informace jsou určeny ke sdílení, tedy komunikaci mezi subjekty.
Poslední rys, který je potřeba zmínit, se věnuje hodnotě informace. A tady se objevuje konstatování, že nelze obecně stanovit hodnotu informace, její ocenění a využití záleží vždy na jednotlivém subjektu. Informace má tedy subjektivní charakter.
A ještě jedno konstatování. V uvedených definicích se často objevují další pojmy: údaj, data, poznání, znalosti, kterými se snaží tvůrce denice objasnit podstatu informace. S informací tedy bezprostředně souvisejí, a proto se na ně zaměříme v dalším výkladu.