3.9
Charakteristika vybraných trhů
Trh výrobků a služeb
Trh výrobků a služeb je trhem, kde se obchoduje výrobky a službami, které slouží k uspokojování lidských potřeb. Vstupují na něj dva základní tržní subjekty – výrobci a spotřebitelé. Každý ale přichází s jiným cílem.
Cílem spotřebitele je maximalizace užitu nakupovaného výrobku nebo služby. Ve svém rozhodování je ale omezen svým důchodem (příjmem). Zvažuje dvě veličiny. Míru uspokojení potřeb, který mu nakoupený výrobek nebo služba přinese. A náklady, které na nákup vynaložil (v tomto případě jsou nákladem vynaložené peněžní prostředky). Otázkou je, jak měřit míru uspokojení potřeb. Jedná se o subjektivní pocit uspokojení potřeb.
Spotřebitel vychází z hodnocení celkového užitku a mezního užitku. Na tomto trhu má dominantní postavení, protože určuje, co vyrábět a jaké množství vyrábět.
Výrobci stojí na straně nabídky. Na trh vstupují se dvěma problémy. Jaké zboží vyrábět a v jakém množství a jaké výrobní zdroje při výrobě použít a jak je kombinovat. Jejich cílem je maximalizace zisku.
Trh práce
Práce je cílevědomá lidská činnost, při níž lidé získávají užitečné statky a služby k uspokojení svých potřeb. Jde o specifický výrobní zdroj, protože je určen mimoekonomickými faktory – biologickými, demografickými atd. Cenou práce je mzda, která je tvořena na trhu práce.
Předmětem trhu práce je práce jako výrobní zdroj.
Na straně nabídky stojí tržní subjekt, který tento zdroj vlastní – domácnost, jednotlivec –, a nabízí ho za mzdu. Zpravidla ho nazýváme zaměstnancem. Nabízí práci a poptává se po pracovních příležitostech.
Nabídka práce znamená ochotu pracovat. Při grafickém vyjádření křivky nabídky vycházíme z využití volného času. Předpokladem je, že buď pracujeme za mzdu, nebo dáme přednost volnému času. Změna mzdy má dvojí účinek, tzv. substituční efekt a důchodový efekt.
Video 4. Křivka nabídky práce
Substituční efekt (substituce – náhrada) znamená, že jsme ochotni při vyšší mzdě více pracovat, a tedy nahrazovat volný čas prací. Zvyšuje se množství nabízené práce.
Při vyšší mzdě naše ochota nabízet větší množství práce klesá, protože se zvyšuje reálný důchod (příjem). Začínáme práci nahrazovat volným časem. Hovoříme o důchodovém efektu. Vede ke snižování množství nabízené práce.
Na straně poptávky stojí firma, která se poptává po práci za mzdu a nabízí pracovní příležitosti. Na trhu práce se tento subjekt nazývá zaměstnavatel. Poptávka je určena množstvím práce za určitou cenu, tj. mzdu.
+
Obr. 19. Křivka poptávky po práci
Ideálním stavem je, když se nabídka = poptávka. Trh je v rovnováze.
+
Obr. 20. Rovnováha na trhu práce
V případě, že dojde ke změně mzdy, na trhu vzniká nedostatek nebo přebytek práce. Trh je nestabilní, je v nerovnováze. Na trhu je porucha.
Nedostatek nabízeného množství práce
Nabízené množství práce je nižší nežli poptávané. Výše mzdy je nižší, než je rovnovážná mzda. Nedostatek nabízeného množství práce vede k růstu mezd. Nerovnováha bude tak dlouho, dokud se mzda nedostane na úroveň mzdy rovnovážné nebo se nezmění nabízené nebo poptávané množství práce.
+
Obr. 21. Nedostatek nabízeného množství práce
Přebytek nabízeného množství práce
Nabízené množství práce je vyšší než poptávané. Na trhu práce vzniká negativní porucha zvaná nezaměstnanost. Tlak nezaměstnanosti má tendenci stlačovat mzdy na úroveň rovnovážné mzdy.
+
Obr. 22. Přebytek nabízeného množství práce
Nezaměstnanost je negativní poruchou na trhu práce. Projevuje se ve dvou formách. Dobrovolná nezaměstnanost – lidé dobrovolně nepracují např. z důvodu finančního zajištění (výhra v loterii) nebo ztratili naději, že si najdou pracovní místo. Tito dobrovolně nezaměstnaní patří do ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Nedobrovolná nezaměstnanost – lidé si hledají pracovní příležitosti a nedobrovolně nepracují. Spolu se zaměstnanými tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo.
Rozeznáváme čtyři typy nezaměstnanosti:
- Frikční nezaměstnanost je z hlediska času krátkodobá. Vzniká v důsledku změny bydliště, kdy si hledáme novou pracovní příležitost, v důsledku ukončení studia atd.
- Strukturální nezaměstnanost je kombinací profesní a regionální nezaměstnanosti. Jsou regiony, kde v důsledku technického pokroku dochází k zániku určitých profesí.
- Cyklická nezaměstnanost vyplývá z vývoje ekonomiky. Jestliže ekonomika roste, nezaměstnanost klesá a naopak.
- Sezónní nezaměstnanost vzniká u profesí, pro které je typická sezónní práce. Např. v zemědělství, stavebnictví atd.
Nezaměstnanost má negativní dopad jak na jednotlivce, tak na společnost. Snižuje se příjem domácnosti, dochází ke změně žebříčku potřeb a může to vést i k tomu, že nezaměstnaný člověk z těchto důvodů opouští rodinu a stává se bezdomovcem. Klesá životní úroveň rodiny. Nedostatek peněžních prostředků vede ke kriminalitě. Z hlediska celospolečenského dochází k výrobě menšího množství produktů, snižují se mzdy, roste vyplácení podpor v nezaměstnanosti.
Negativní dopady nezaměstnanosti se snaží mírnit stát vyplácením podpor v nezaměstnanosti, vytvářením nových pracovních příležitostí atd.
Nezaměstnanost měříme makroekonomickým ukazatelem
Poznámka
Ukazatel obecná míra nezaměstnanosti používá při sledování nezaměstnanosti Český statistický úřad. Platí pro věkovou skupinu 15 až 64 let. Vychází z metodiky Mezinárodní organizace práce.
Úřad práce při sledování nezaměstnanosti vychází z podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let:
Eurostat (Evropský statistický úřad) sleduje míru nezaměstnanosti u věkové skupiny 15 až 74 let a vychází ze stejné metodiky jako Český statistický úřad.
Souhrn
Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou, a výslednicí tohoto střetu je cena. Na trh vstupují tržní subjekty – domácnosti a jednotlivci, firmy a stát. Vzniknou-li na trhu poruchy, řeší je stát. Tržní konkurence znamená střet různých zájmů různých tržních subjektů – vzniká mezi kupujícími, mezi kupujícími a výrobci, mezi výrobci. Každá ekonomika řeší tři základní ekonomické otázky pomocí ekonomických systémů. Příkladem konkrétních trhů jsou trh výrobků a služeb a trh práce.