Tento obecný ekonomický pojem si nejlépe vysvětlíme na konkrétním příkladu. Vycházíme z toho, že každá ekonomika má omezené výrobní zdroje, ze kterých vyrábí různé produkty. Cílem je využít zdroje maximálně.

Abychom mohli graficky vyjádřit hranici produkčních možností, budeme z výrobního zdroje, jehož množství je konstantní, vyrábět dva produkty a kombinovat jejich vyrobené množství. Výrobním zdrojem je mléko a vyrábíme sýr a máslo.

Body A, B, C se nachází na hranici produkčních možností. Znamená to, že efektivně kombinujeme výrobu sýru a mléka a maximálně využíváme výrobní zdroj mléko, jehož množství je konstantní. Tato křivka ohraničuje na grafu plochu, kterou nazýváme množinou produkčních (výrobních) možností.

Body D, E se nachází uvnitř množiny, pod hranicí produkčních možností. Znamená to, že nevyužíváme maximálně výrobní zdroj mléko a produkce je neefektivní.

Body F, H se nachází za hranicí produkčních možností, vně dané množiny. Znamená to, že vyrábíme více sýra i másla, než nám dovoluje výrobní zdroj mléko. S tímto výrobním zdrojem nelze tuto kombinaci, sýr-máslo, vyrobit.

Existuje ale možnost, kdy můžeme posunout hranici produkčních možností, a tou je technický pokrok (např. výrobní zařízení, které dokonaleji zpracuje mléko v máslo nebo sýr). Toto posunutí hranice produkčních možností nazýváme ekonomickým růstem.