Většina statků je dostupná v omezenějším množství, nežli lidé potřebují k výrobě. Tato omezenost se nazývá vzácnost. Je-li něco vzácné, musíme volit. Rozhodujeme se, jaké statky použít, jak je kombinovat, jaké výrobky vyrábět. Volba by měla vždy být taková, aby přinesla co největší užitek, tzn. co největší uspokojení potřeb. V současné době se s rozvojem vědy a techniky dostupnost statků zvyšuje (např. přírodní křemen se dá do určité míry nahradit umělým) a snižuje se jejich vzácnost (např. dnes jsou osobní počítače součástí vybavení domácností).

znamená celkové uspokojení potřeb. Platí, že s růstem statků, které spotřebováváme, celkový užitek roste, ale užitečnost každého dalšího statku, který spotřebováváme, klesá.

nazýváme užitek, který přináší poslední přidaná jednotka. Např. máme k obědu 6 kynutých knedlíků se švestkovými povidly a také velký hlad. Sníme první knedlík, který nám zažene hlad jen z části, tak sníme druhý knedlík, ale ten nás ještě plně nenasytí. Třetí knedlík už celý nesníme, protože jsme již zasyceni. Poslední přidanou jednotkou je tedy třetí knedlík. Mezním užitkem je třetí knedlík, ale celkovým užitkem jsou tři knedlíky (jde o počet spotřebovaných statků). Největší užitek nám přinesl první knedlík, který nás zasytil nejvíce.