2.1
Potřeby
Potřeby jsou vnitřní požadavky lidí, které se snažíme uspokojit spotřebou statků a služeb, a tím vzniklý požadavek nedostatku, případně přebytku, odstraňovat. Důležité je, a na to klademe důraz, že se jedná o vnitřní požadavek. Jestliže nám někdo přikáže, že máme např. potřebu se napít, jedná se o podnět z vnějšku. Nemůžeme tedy ve smyslu obsahu obecného ekonomického pojmu hovořit o potřebě, ale pravděpodobně o nějakém příkazu.
Potřeby uspokojujeme dočasně a v průběhu času se mění v závislosti na věku, vzdělání, zkušenostech, pohlaví, technickém pokroku atd. Potřeby mají svoji hiearchii, kterou vytváříme tím, že si sestavujeme žebříček svých potřeb.
Potřeby se člení dle různých kritérií:
Podle způsobu, kterým potřeby uspokojujeme:
  • Máme-li vnitřní požadavek něco vlastnit, mít, užívat, jedná se o potřebu hmotnou (materiální). Např. máme potřebu mít, vlastnit auto.
  • Máme-li vnitřní požadavek mít, užívat nějaké vědomosti, dovednosti, znalosti, jedná se o potřebu nehmotnou (nemateriální, duševní). Např. kromě toho, že potřebuji vlastnit, mít auto, tak potřebuji auto umět řídit. Tzn. že mám potřebu vědomostí a znalostí k řízení auta.
Podle oblasti lidské potřeby, kterou uspokojujeme:
  • Potřeby biologické (fyziologické) jsou základní lidské potřeby. Uspokojujeme je, abychom mohli žít. Např. potřeba dýchat, jíst atd.
  • Potřeby kulturní (sociální) vycházejí z toho, co společnost stanovila jako svoji kulturu – např. potřeba vzdělávat se, kultura chování atd.
Podle toho, koho se potřeby týkají:
  • Týká-li se potřeba jednotlivce, jde o potřebu individuální.
  • Opakem potřeby individuální je potřeba společenská, která se týká potřeb společnosti jako celku – např. oprava silnic, zdravotní péče, školství, bezpečnost atd.
Dle toho, jakou roli hrají v našem životě:
  • potřeba nezbytná neboli primární – všechny biologické potřeby jsou potřeby nezbytné,
  • potřeba zbytná neboli sekundární (luxusní). S výjimkou biologických potřeb tak záleží na jedinci, které potřeby jsou pro něho zbytné či nezbytné.
Dle času, kdy budou potřeby uspokojovány:
  • Máme-li v tento moment potřebu se najíst, jedná se o potřebu současnou.
  • Potřebu se najíst uspokojíme pouze dočasně, protože máme později opět hlad a budeme ji uspokojovat i v budoucnu – jedná se o potřebu budoucí.
Poznámka
Mezi nejznámější teorii potřeb patří Maslowova teorie hiearchie potřeb. Americký psycholog Abraham Maslow ve své teorii stanovil 5 úrovní potřeb. Základnu (nejnižší úroveň) tvoří základní biologické potřeby člověka, a teprve v případě, že jsou uspokojeny, přecházíme na úroveň o jeden stupeň vyšší. Druhou úroveň tvoří potřeby jistoty a bezpečí (nemít strach ze ztráty majetku, pracovního místa atd.). Na ně navazuje na třetí úrovni potřeba přátelství. Na čtvrté úrovni je potřeba uznání a poslední pátou, nejvyšší, úroveň tvoří potřeba seberealizace. Často je tato hiearchie potřeb znázorněna v podobě pyramidy.