Využití zdravotního cestovního ruchu má pro cestovní ruch velký význam. Lidé, kteří jej využívají, vždy čerpají kromě léčebných služeb také služby cestovního ruchu. Nejprve si tento výraz rozdělíme do třech kategorií:

Zdravotní cestovní ruch se začal rozvíjet v 19. století, kdy jezdili především pacienti z méně rozvinutých zemí za vyšetřením a kvalitnější léčbou do světových lékařských center. K těmto klientům se v dnešní době přidali pacienti z vyspělých zemí, kteří cestují za zákrokem do méně rozvinutých zemí, které ovšem nabízejí srovnatelně kvalitní léčbu za podstatně nižší ceny.

Základní princip zdravotního CR je ten, že součástí pobytu klienta je lékařský chirurgický zákrok, který je ovšem ve většině případů neakutní. Uskutečňuje se především léčba v těchto oblastech:

Zdravotní cestovní ruch je především využíván u zahraničního cestovního ruchu. Výhradně se jedná o samopláteckou péči, tj. cizinci si léčbu hradí ze svých prostředků. Kromě čerpání placené lékařské péče, čerpají tito klienti velké množství služeb cestovního ruchu. Často přijíždějí i s partnery, jsou ubytování v ubytovacích zařízeních, zdravotní zařízení jim nabízí další možnosti trávení volného času.

Uvedeme si základní motivy klientů k účasti na zdravotním cestovním ruchu.

Především turisté z vyspělých zemí cestují do okolních států, kde je péče na vysoké úrovni, ovšem náklady na zákrok a následné léčení jsou nižší než v domovské zemi. Jako příklad si můžeme uvést klienty z Německa, kteří vyhledávají zákroky v České republice.

Cestují lidé ze zemí, kde je lékařská péče na nižší úrovni, ať už z hlediska přístrojového vybavení nebo kvalifikace zdravotního personálu. Takže se jedná především o odborné zákroky z důvodu nižší kvality domácího zdravotnictví, ale také se mohou nabízet procedury, které se v domovské zemi neuskutečňují z důvodů administrativních nebo náboženských. Příkladem může být léčba neplodnosti pomocí umělého oplodnění, které se v mnohých zemích neprovádějí, popř. v omezené míře.

Důvodem pro absolvování léčby v zahraničí je také snaha pacientů o zachování anonymity. Často se jedná o plastické operace, umělé oplodnění, léčbu závislosti a jiné.

Nemalý motiv pro účast na zdravotním cestovním ruchu je spojení určitého léčebného zákroku s dovolenou. Osobu, která chce podstoupit léčbu, často doprovází někdo z rodiny, může to být i více osob.

Česká republika má pro rozvoj zdravotního cestovního ruchu velmi dobré předpoklady. Jedná se o vysokou úroveň léčebné péče, kvalifikovaný personál, moderní přístroje a zároveň příznivé ceny. V České republice je mnoho zdravotnických zařízení, která nabízejí léčbu pacientům ze zahraničí.

Agentura Czech Tourism ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vydali průvodce zdravotním cestovním ruchem v České republice Medical Tourism Guide Czech Republic. Tato publikace je volně přístupná také na internetu. Zobrazuje nabídky lékařských zákroků podle oblastí léčby, zároveň také poskytuje informace o České republice.

Lázeňství má v České republice své pevné postavení s bohatou historií danou především přírodními léčivými zdroji a tradicí. Lázně pečují především o nemocného člověka, který si v lázních doléčuje své nemoci. Zásadní změna v oblasti lázeňství nastala po roce 1989. Do té doby převažovala v lázních klientela, která měla svůj pobyt hrazený z prostředků zdravotního pojištění. Služby se v lázních zaměřovaly především na zdravotní péči s omezeným kulturním a sportovním vyžitím.

Zvyšující se tempo životního způsobu lidí a trend maximálního nasazení pracovní síly v pracovním procesu s sebou přináší i negativa, která se dotýkají především zdravotního stavu lidí. Vznikají problémy – sedavé zaměstnání u PC, nedostatek pohybu, stresové situace na pracovištích, špatné stravovací návyky, kouření, špatný stav životního prostředí v některých oblastech. Tyto faktory spolupůsobí a ovlivňují změnu životního stylu převážné většiny obyvatel a především mají vliv na celkové zdraví populace.

Změna životního stylu ovšem přinesla také změnu v myšlení lidí. Hrozba civilizačních chorob (cévní a mozková onemocnění, nervové choroby, poruchy pohybové a další) stále více nutí lidi k aktivnímu přístupu trávení volného času v kombinaci s odbornými radami jak nejlépe obnovit své fyzické a duševní síly. Do popředí se staví slovo prevence. Pobyt v turistických střediscích bývá nově spojen nejen s provozováním různých sportovních aktivit, ale lidé také vyžadují rady specialistů, jak co nejlépe využít svůj volný čas k obnovení svých fyzických a duševních sil a proto mnozí tráví svůj volný čas i v lázeňských zařízeních.

Lázeňství je především odvětvím zdravotnictví, řízené jednotlivými vyhláškami Ministerstva zdravotnictví, ale zároveň jej chápeme jako specifickou formu CR, kdy jak hosté, tak i ostatní návštěvníci lázní využívají komplex lázeňských a dalších navazujících služeb.

Lázeňsko-léčebný cestovní ruch plní především zdravotní a regenerační funkci, sleduje upevnění zdraví a prevenci před důsledky civilizačních chorob. Základním předpokladem rozvoje lázeňsko-léčebného CR jsou:

Všechny tyto skupiny se vzájemně podmiňují a dávají lázeňskému místu typický charakter.

Lázeňství v České republice má již mnohasetletou tradici. Ovšem toto historické období ve vývoji našich lázní je opředeno legendami a skutečná historie není doložena. Za nejstarší lázeňské místo lze považovat oblast v okolí Teplic, kde se přírodní léčivé zdroje využívaly již od dob Keltů a Římanů. Tato domněnka je však podložena pouze nálezy určitého množství keltských a římských mincí v okolí horkých pramenů.

Moderní historie českého lázeňství spadá spíše do 18. století, kdy se začalo šířit větší povědomí o léčebných účincích pramenů a vod. Během relativně krátké doby vznikly na našem území lázně, které měly věhlas v celé Evropě. Tento věhlas dokazuje i fakt, že se k nám jezdily léčit i takové osobnosti, jako byli například spisovatel Johan Wolfgang Goethe, císařovna Marie Terezie nebo i ruský car Petr Veliký.

Lázeňství má význam nejen pro zdraví, ale i pro ekonomiku státu.

V roce 1992 stát většinu lázní privatizoval:

Organizační strukturu českých lázní nyní tvoří především akciové společnosti, vlastnící celé lázně nebo jen jednotlivé lázeňské objekty, nebo i spol. s r.o. v případě menších lázeňských domů.

Významnou institucí v odvětví je Český inspektorát lázní a zřídel, který v rámci Ministerstva zdravotnictví odpovídá za:

Česká republika má díky své pestré geologické stavbě bohatý výběr přírodních léčivých zdrojů. Jedná se o:

Lázeňská péče je součástí potřebné zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, a to za podmínky, že je poskytována podle doporučení jako součást léčebného procesu. Doporučuje ji ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař, a hradí příslušná zdravotní pojišťovna.

Lázeňská péče se poskytuje a hradí jako:

Délku pobytu si určuje klient sám. Doporučuje se obvykle 21 dnů, ale jedná se o placené pobyty, proto si klienti mohou vybrat i z kratších variant.

Pacienti samoplátci, kteří si hradí pobyt sami, očekávají za své peníze i odpovídající kvalitu služeb. Financování lázeňské péče je velkým výdajem, a proto jsou pacienti nároční při zhodnocování celkového přínosu pobytu na zdraví. Nároky jsou kladeny na služby v oblasti relaxace a regenerace, ubytování, stravování, ale i při trávení volného času. Pro uspokojení pacientů, kteří přijeli do lázní relaxovat a pečovat o své zdraví, je vhodné rozšířit klasickou lázeňskou nabídku o kvalitní kulturní nebo sportovní program. Zároveň se neočekává organizace pobytu jako u komplexní lázeňské péče. Nabídka služeb by měla být široká, ale pacient by měl mít možnost si služby zkombinovat dle svého uvážení.

Pacienti samoplátci by se měli předem poradit se svým praktickým lékařem, které lázně dle jejich zdravotního stavu by jim doporučil. Následně si samoplátce zabezpečí pobyt:

Vždy se jedná o samoplátce, bývají jim nabídnuty pobyty 3-4 týdenní, 14 denní nebo 1 týdenní pobyty. Klienti přijíždějí do lázní většinou prostřednictvím zahraničních CK, se kterými mají lázeňské organizace uzavřeny smlouvy. Tyto cestovní kanceláře vyhledávají v zahraničí potencionální klienty.

Mnohé lázeňské společnosti mají však vlastní obchodní oddělení, které shánějí tyto klienty prostřednictvím přímé distribuce, tj. kontakty na firmy, na lékaře, vlastní inzeráty v novinách.(viz dále).

Uvedeme si příklad větší lázeňské společnosti, která se nachází např. v Karlových Varech. Jedná se o akciovou společnost, která rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví obdržela rozhodnutí, že může poskytovat komplexní, příspěvkovou a ambulantní lázeňskou péči, při nichž se využívá především místních přírodních léčebných zdrojů a to na úrovni nejnovějších medicínských poznatků.

Pokud lázeňská společnost nechce nabízet pouze zdravotní služby, musí mít na všechny další komerčně nabízené služby, vlastní živnostenské oprávnění:

Lázeňská společnost má vždy oprávnění z Ministerstva zdravotnictví ohledně lázeňských služeb, dále pak na ostatní činnosti má živnostenské oprávnění vydané živnostenským úřadem na jednotlivé výdělečné činnosti, např. koncesní listinu na Dopravu a Cestovní kancelář a řemeslnou živnost „Hostinská činnost“ na provozování hotelů, povolení ČNB na směnárnu a další.

Z uvedeného vyplývá, že lázeňské organizace tvoří tržby nejen z plateb, které obdrží od zdravotních pojišťoven za pacienty komplexní, příspěvkové a ambulantní péče, ale také se musí spolupodílet na torbě zisku při ostatních výdělečných činnostech.

Při tržbách od zdravotních pojišťoven jsou lázeňská místa závislá na vyhláškách Ministerstva zdravotnictví a na podmínkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Některé zdravotní pojišťovny svým klientům připlácejí na určitý „nadstandard“ oproti klasickým platbám.

Právě proto se lázeňské organizace musí postarat o další zdroje příjmů, aby mohly pokrýt své náklady a vytvořily navíc zisk. Proto mají ve svých organizačních strukturách obchodní (marketingové) oddělení, které se snaží získávat nové klienty, především zahraniční, ale i tuzemské samoplátce.

Počet zaměstnanců tohoto oddělení závisí na velikosti dané lázeňské organizace. Obchodní oddělení se vlastně stará o odbyt lázeňských služeb. Ve skupině klientely na poukazy – pacienti hrazení zdravotními pojišťovnami - je obchodní pozice lázní daná indikačním seznamem s chorobami, které jednotlivé lázně mohou léčit, a který určuje, zda jde o komplexní nebo příspěvkovou lázeňskou péči. Na základě tohoto seznamu pak lázeňské organizace přijímají komplexní a příspěvkové pacienty. V podstatě tyto pacienty nemusí „shánět“ prostřednictvím svých obchodních oddělení, jsou jim posíláni zdravotními pojišťovnami.

Lázeňské organizace jsou smluvně vázány se zdravotními pojišťovnami na odbytu těchto pacientů a také na cenách. Z tohoto pohledu mají některé lázně vzhledem ke své indikaci vlastně monopolní postavení (např. léčba ženských chorob ve Františkových Lázních). Jiné lázně si pak naopak silně konkurují, pokud mají stejnou indikací (např. léčba pohybového aparátu probíhá ve většině českých lázní).

Nedílnou součástí práce obchodního oddělení je komunikace s městem a krajem o všech plánovaných akcích a událostech. Město může určitou formou přispívat na propagaci lázní. Důležitá je i spolupráce s ostatními podnikatelskými subjekty ve městě, např. s místní jízdárnou, golfovým a tenisovým klubem. Jejich služby pak může lázeňská organizace nakupovat a prodávat s určitou marží svým klientům.

V rámci spolupráce s nějakou zahraniční klientelou, např. ruskou, německou a jinou klientelou, mají pověření pracovníci na starosti komunikaci s těmito klienty formou info schůzek, poskytují odborné překlady (lékařských zpráv, jídelních lístků apod.) a tvoří propagační materiály v daném jazyce.

Vstupní prohlídka bývá do 24 hodin po příjezdu pacienta. Tato prohlídka se často praktikuje i u pobytů samoplátců. Lékař stanoví léčebný režim pacienta, jeho dietu a procedury. Pacienti většinou obdrží časový rozpis procedur. Počet dalších prohlídek závisí podle nemoci pacienta, většinou 1x týdně.

Ubytovací služby musí nabízet celou škálu hotelových služeb, obohacenou o služby ošetřovatelské péče (služby zdravotnického personálu, speciálně vybavené pokoje pro akutní stavy). V některých pokojích lázeňských domů a hotelů bývá také signalizace pro zdravotnický dozor.

V lázeňství jsou pro pacienty využívány především:

Po příjezdu do lázní se každý pacient hlásí v přijímací a ubytovací kanceláři. Pacienti nastupují do lázní podle „Kalendáře nástupů“, který sestavují ubytovací kanceláře pro plynulý chod lázní. Kalendář nástupů stanoví nástupní dny v týdnu a počet pacientů, kteří budou v ty dny nastupovat. Postupné nástupy a odjezdy pacientů umožňují přijetí pacientů bez nárazového přetížení lékařů i ubytovacích služeb. Po organizační stránce je mnohem složitější než turnusové obsazování ubytovacích zařízení (pobyty od soboty do soboty).

U komplexní zdravotní péče mají klienti zaplaceno zdravotní pojišťovnou místo ve dvoulůžkovém pokoji. Pokud chtějí mít jednolůžkový pokoj, musí to předem nahlásit a pokud to ubytovací obsazenost daného lázeňského domu dovolí, pak si klient může doplatit jednolůžkový pokoj.

Pro management lázní a lázeňských míst se nabízí všechny možnosti provozování balíků služeb incentivní, kongresové, konferenční a festivalové turistiky. Právě pro tyto ekonomicky a společensky vhodné aktivity cestovního ruchu je v lázních bohaté a komfortní zázemí.

Lázně nabízejí širokou ubytovací a stravovací kapacitu, široký doplňkový program v podobě wellness produktů a většinou krásné prostředí známého místa. Pořádání takovýchto akcí vytěžuje kapacitu lázní především mimo sezónně.

Z hlediska komplexnosti musí lázeňská organizace počítat s prostorovými požadavky na tuto činnost – konferenční sál (popř. sály), místnosti a salonky pro workshopy, kvalitní ozvučení, zázemí v tlumočnických zařízeních, projekční technice, dostatku disponibilních počítačů, kopírek a dalších, pro tuto činnost vhodných zařízení. Při dobře prováděném marketingu se investice do této oblasti vrátí, zejména ve významných centrech s dobrou dostupností a městskou infrastrukturou.

Výraz Wellness znamená zdravý životní styl, „být v pohodě – well being“. Hlavním cílem wellness je zvýšit kvalitu života osobnosti. Zahrnuje v sobě:

Lidé střední generace ochotně věnují mnoho času, úsilí a peněz, aby se lépe cítili, lépe vypadali a zpomalili proces stárnutí, jak jen to jde. A proto velmi rádi vyhledávají odpočinek a relaxaci ve welness hotelech. Pro hotel, který by v dnešní době neposkytoval alespoň základní wellness služby svým zákazníkům, je velmi těžké obstát v konkurenci.

Zákazník by se ve wellness hotelu měl cítit velmi příjemně. Wellness hotel by měl mít tyto zásady:

Hlavním přínosem wellness centra pro hotel je 1) zvýšení jeho atraktivity pro zákazníka a tím i jeho konkurenceschopnosti. V dnešní době jsou wellness centra tak rozšířená, že se u hotelů vyšší kvality stávají téměř podmínkou úspěchu.

Jedním z dalších přínosů wellness centra je také 2) prodloužení sezóny. Wellness centrum je možné využívat celoročně. Některé služby, například sauny, tepelné a světelné terapie jsou navíc častěji vyhledávány v zimě, jako odpočinek od chladného počasí, kdy je obsazenost většiny hotelů nejnižší (pokud se nejedná o hotely v zimních střediscích).

Významným přínosem také může být 3) zvýšení atraktivity hotelu pro business cestovní ruch. Manažeři jsou často vyčerpáni svým náročným zaměstnáním. Wellness zařízení je pro manažery atraktivním místem pro odbourání stresu, získání nových sil a relaxaci.

Wellness hotely bývají také často využívány pro realizaci 4) kongresového cestovního ruchu. To znamená, že se stávají místem konání různých jednání, konferencí či teambuildingových zájezdů firem. Výhodou tohoto druhu cestovního ruchu je, že tyto akce se zpravidla konají mimo hlavní turistickou sezónu. Navíc je časté, že 5) účastníci podobných firemních akcí se v případě spokojenosti vracejí do zařízení i soukromě, například s rodinou.