3.3
Členění silniční dopravy
Základní členění je na pravidelnou a nepravidelnou dopravu. Nepravidelná doprava má ještě jiná pravidla v Evropské Unii a jiná jsou pro osobní dopravu do tzv. třetích zemí. Dále si vysvětlíme výrazy kyvadlová a příležitostní doprava.
Pravidelnou přepravu osob zabezpečují soukromí dopravci podle jízdního řádu, který se vypracovává vždy s platností jednoho roku.
Základní dopravní obslužnost
Základní dopravní obslužnost území je doprava do škol, k soudům, do zdravotnických zařízení, do zaměstnání. Jedná se o dopravu pondělí – pátek. Krajské úřady mají povinnost přispívat dopravcům na jejich prokazatelnou ztrátu, která v rámci této dopravy vzniká. Výpočet prokazatelné ztráty stanovuje prováděcí předpis. Z uvedeného vyplývá, že pravidelná přeprava v rámci krajů je dotovaná státem.
Městská autobusová doprava (MHD)
Je to vlastně veřejná linková doprava, ekonomicky se na ni podílejí také městské úřady. Ty hradí rozdíl mezi skutečnými náklady a tržbami.
Dopravní ceniny
Dopravní ceninou je jízdenka vydaná řidičem v autobuse. Místenkový předprodej u vnitrostátní dopravy existuje pouze omezeně a to na smluvním základu o provizi mezi prodejcem jízdenek a dopravcem. Většina velkých dopravních společností, které uskutečňují dálkové pravidelné linky, nabízí prodej svých jízdenek na internetu.
Výpočet jízdného
V pravidelné hromadné dopravě se výpočet jízdného počítá podle kilometrických údajů uvedených v jízdním řádu dopravce. Jízdné se vypočítá podle skutečně ujetých km. Jízdné platí pouze pro spoj, pro který byla jízdenka vydána.
Nepravidelná přeprava osob se uskutečňuje na základě Smluvních vztahů mezi podnikatelskými subjekty. Tyto vztahy se řídí Obchodním zákoníkem, který upravuje vztahy mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. V souvislosti s nepravidelnou dopravou by měli pracovníci cestovních kanceláří mít základní přehled o dohodě AETR. (Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě).
Řidiči v mezinárodní dopravě jsou povinni dodržovat tuto dohodu. Stanovuje jim povinnost vést evidenci o době řízení vozidla a o bezpečnostních přestávkách. Dopravní firmy musí organizovat pracovní režim řidičů tak, aby toto nařízení bylo dodržováno a firma je odpovědná za porušení těchto pravidel svými řidiči. Také touroperátoři, při tvorbě trasy zájezdu, musí dohlížet na to, aby časový rozvrh určité přepravy byl v souladu s tímto nařízením.
Řidiči jsou povinni mít správně zapojeno kontrolní zařízení - tj. tachograf, který má každý řidič zvlášť pro sebe. Od 11. 4. 2007 mají autobusy a kamiony povinnost instalace digitálního záznamu.
Nyní si uvedeme základní povinnosti dopravců v souvislosti s AETREM, které by pracovníci cestovních kanceláří měli znát. Počet řidičů totiž ovlivňuje cenu dopravy u zájezdů.
Denní doba řízení:
- denně může jet maximálně 1 řidič 9 hodin, 2x za týden může být doba prodloužena na 10 hodin, 2 řidiči - 18 hodin, popř. 20 hod. jízdy.
Denní doba odpočinku:
- v průběhu 24 hod. musí mít řidič denní odpočinek nejméně 11 za sebou následujících hodin,
- denní odpočinek smí být také čerpán ve 2-3 oddělených částech během 24 hodin, přičemž 1 z těch částí musí být minimálně 9 hodin.
Přerušení doby řízení a přestávky:
- po 4,5 hodinách musí mít řidič přestávku nejméně 45 minut, tato přestávka může být nahrazena nejméně 15 min. přestávkou, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut.
3.3.2.1
Kyvadlová doprava – svoz klientů na pobytové zájezdy
Definice:
„je dopravní služba, při níž jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány opakovanými jízdami ze stejného výchozího místa ve státě registrace autobusu do stejného místa určení, a každý cestující by měl uskutečnit zpáteční cestu se skupinou, s níž do místa pobytu přijel.“
Kyvadlová doprava se provozuje při pobytových zájezdech do zahraničí. Velice důležitý faktor při dopravě je dodržování AETRU. Z toho vyplývá, že pokud je vzdálenost delší (Černá Hora, Španělsko) a nestihne se do místa pobytu dojet se dvěma řidiči, nastane jedna z možností:
- v autobuse jedou 3 řidiči, kteří se střídají a do destinace se dojede bez velké devítihodinové přestávky. Tato možnost má ale nevýhodu v tom, že cena dopravy se prodražuje o hodnotu třetího řidiče,
- v autobuse jedou 2 řidiči, ale zhruba po 20 hodinách jízdy musí nastat 9 hodinová přestávka na odpočinek řidičů. V tom případě musí být po cestě zajímavé místo, kde se může přestávka uskutečnit a kde klienti budou mít zajímavý program. Např. při cestě do Španělska se může stát v Monaku – je zde možnost koupání, prohlídky města a dalších atrakcí, nákupy,
- na našem území, popř. i za hranice jede 1 řidič, který se následně vrátí vlakem do místa odjezdu a dále pokračují 2 „odpočatí řidiči“. V autobusech jsou tachografy, které hlídají dobu řízení jednotlivým řidičům. Tato možnost je v současné době velmi využívaná (např. při cestě do Černé Hory se řidič, který řídí z Ostravy, vrací z Vídně a při zpáteční cestě ve Vídni čeká na autobus z Černé Hory řidič, který přijel vlakem z Ostravy),
- naši 2 řidiči dovezou klienty do místa v zahraničí, kam je AETR „pustí“, klienti si přestoupí do autobusu, který provozuje partnerská agentura v zahraničí, a ta je rozveze do místa pobytu, např. právě cesty do Černé Hory, které jsou daleko a se dvěma řidiči se nedají stihnout. V Gradacu si klienti přesednou do Chorvatského autobusu, který je odveze do Černé Hory. Stejným způsobem se uskuteční zpáteční cesta klientů.
Záleží na CK, pro kterou variantu se rozhodne – hlavní kritérium je spokojenost klienta a finanční náklady na dopravu.
Někdy musí CK zabezpečit pro klienty tzv. Local transfer, to jest rozvoz a svoz zákazníků mezi jednotlivými ubytovacími kapacitami. Tento rozvoz zabezpečuje místní dopravce.
Kabotáž
Kabotáž je doprava prováděná vozidlem evidovaným na území určitého státu uvnitř státu jiného. Jinak řečeno je to doprava mezi dvěma místy ležícími na území státu, kde není autobus evidován.
V rámci mezivládních dohod o silniční dopravě jde o všeobecně zakázanou dopravu.
Za kabotážní přepravy jsou většinou považovány turistické výlety skupin cestujících, kteří tráví svůj pobyt na území druhého státu (tzn., že byli kyvadlovou dopravou přepraveni do místa pobytu) a z tohoto místa pobytu chtějí provozovat různé výlety po území státu svého dočasného pobytu (český dopravce vozí Čechy na fakultativní výlety po Černé Hoře - to je kabotáž). Výlety v konkrétní zemi může zabezpečovat pouze dopravce nebo CK domácí země.
Podle platných mezivládních dohod, které ČR uzavřela se všemi státy Evropy, není možné na území jiného státu podnikat v zájezdové dopravě. Toto pravidlo platí mimo území EU.
3.3.2.2
Příležitostná doprava (poznávací zájezdy, okružní jízdy, jednotlivé objednané jízdy, např. sportovci)
Definice:
„Jedná se o dopravu, která má charakter okružní jízdy, tj. v autobuse jsou stále stejní účastníci.
Doprava začíná a končí ve státě, kde je vozidlo evidováno, přičemž během celé této jízdy se přepravuje stejná skupina cestujících (přeprava za zavřenými dveřmi), žádný cestující nepřistoupí ani nevystoupí.“
Příležitostná doprava mezi ČR a státy EU a především mimo EU je řešena mezinárodní dohodou INTERBUS. Cílem INTERBUSU je zjednodušení a sjednocení systému povolovacích řízení v mezinárodní příležitostné dopravě. Dohoda stanovuje jednotné kontrolní dokumenty (sešit jízdních listů, formuláře povolení, potvrzení o finanční a odborné způsobilosti dopravce …).
3.3.2.3
Nepravidelná přeprava osob v Evropské Unii
Od 1. 5. 2004 se podmínky pro české dopravce značně zjednodušily, nepravidelná přeprava osob je zcela liberalizována a dokonce je pro autobusovou dopravu povolena v rámci EU i kabotáž, tj. český dopravce může po Španělsku vozit české občany, kteří tam jsou na pobytovém zájezdu a byli přivezeni jiným vozidlem.
Doprava je řešena jednotlivými nařízeními Evropské Unie a z pohledu povolovacího řízení je příležitostná doprava v EU, pokud je prováděna na základě nařízení, zcela osvobozena od povolení.
Dopravce musí mít v autobuse tyto doklady:
Jedná se o licenci pro mezinárodní autobusovou přepravu cestujících prováděnou pro cizí potřeby. EL vydávají odbory dopravy krajských úřadů. EL obdrží firma, která je držitelem koncese na dopravu a zároveň musí být finančně způsobilá. Potvrzení o finanční způsobilosti obdrží firma také od krajského úřadu.
- Sešit jízdních listů
V rámci přeprav v EU musí mít dopravce v autobuse vždy Jízdní list Evropské Unie. Ten musí být vyplněn dopravcem nebo řidičem čitelně nesmazatelným písmem dvojmo vždy před začátkem každé jízdy. Opis jízdního listu zůstává v sídle podniku. Prvopis jízdního listu se musí nacházet ve vozidle po celou cestu a musí být na žádost předložen kontrolnímu orgánu.
Na tomto jízdním listu nemusí mít dopravce uveden seznam cestujících!
+

Obr. 12. Jízdní list pro cesty v rámci Evropské Unie
- Tachograf pro kontrolu AETRU
- Doklady o vozidle, pojištění
- Záznam o provozu vozidla
+

Obr. 13. Záznam o provozu vozidla
Jedná se o důležitý dokument k pozdějšímu přesnému vyúčtování dopravy, řidič zde musí během cesty zapisovat přesně ujeté km a zaznamenávat přesnou dobu čekání (zaokrouhluje se na 1/4 hodiny). Pokud je v autobuse přítomen průvodce, měl by tyto záznamy řidičů průběžně kontrolovat a na závěr svým podpisem potvrdit správnost údajů, případně zde uvede své výhrady k těmto záznamům.
- Povinná registrace pro účely daně z obratu v SRN a v Rakousku
Na území Německa a Rakouska se zdaňování dopravy osob provádí formou všeobecného daňového řízení u německého či rakouského finančního úřadu příslušného pro Českou republiku. Dopravce je povinen provést svou registraci plátce daně u těchto finančních úřadů již před první přepravou na území Německa či Rakouska. Žádost o registraci plátce daně si může autobusový dopravce u příslušných finančních úřadů zajistit buď sám, nebo má možnost využít služeb Sdružení ČESMAD BOHEMIA, v rámci kterých se poskytuje překladatelská a zprostředkovací činnost k této problematice.
- Zdanění přepravy osob v mezinárodní dopravě v ostatních státech
Vedle SRN a Rakouska je zdanění dopravy osob uplatňováno i v některých dalších členských a nečlenských státech EU. Dopravce je povinen dodržovat platné předpisy v jednotlivých zemích.
Pokud český dopravce vlastní EUROLICENCI, může na území EU provozovat mezinárodní příležitostnou přepravu cestujících mezi dvěma nebo více členskými státy. Kyvadlová doprava jako termín se v EU nepoužívá, vše je příležitostná doprava.
3.3.2.4
Nepravidelná přeprava osob pro třetizemní přepravy (mimo EU)
Aby mohl český dopravce jezdit v zemích mimo EU, musí mít povolení z daného státu. Regionální pracoviště Sdružení ČESMAD Bohemia (Sdružení automobilových dopravců) zprostředkovávají povolení pro příležitostnou a kyvadlovou dopravu osob do států Albánie, Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie, Moldávie, Ruska, Srbska, Ukrajiny a Uzbekistánu. ČESMAD vyřizuje tato povolení vždy na kompetentním úřadu daného státu. Z těchto povolení je pak na hranicích patrné, že autobus má již předem domluven a povolen průjezd konkrétní země. I prázdný autobus musí mít povolení, že jede prázdný.
Na regionálních pracovištích Sdružení ČESMAD BOHEMIA jsou rovněž v prodeji veškeré potřebné kontrolní doklady pro autobusovou dopravu.
V případě, že některý dopravce bude chtít podat žádost o povolení pro nepravidelnou přepravu osob, která podléhá povolovacímu řízení (doprava mimo EU) a která se musí odesílat na kompetentní úřad daného státu, může k tomuto účelu použít vzory žádostí o povolení pro neliberalizovanou nepravidelnou přepravu osob, které jsou součástí příručky a které jsou k dispozici také na všech regionálních pracovištích Sdružení.
Doklady, které musí mít autobus při nepravidelné dopravě s sebou:
- Originál povolení průjezdu jednotlivými zeměmi i cílovou zemí (viz výše)
- Jízdní list mimo EU. Na jízdním listu je seznam osob, které autobus veze. Řidič většinou vyplní přední stranu jízdního listu, tj. jméno dopravce, trasu, o jaký druh dopravy se jedná. Průvodce pak až v autobuse doplní na zadní stranu seznam cestujících.
+

Obr. 14. Jízdní list mimo země EU
- Tachograf - pro kontrolu AETRU
- Doklady o vozidle, pojištění
Vždy před první jízdou (někdy i tři měsíce) musí dopravce požádat o „Povolení k zabezpečení kyvadlové dopravy“ přejezdu přes hranice všech projíždějících států na konkrétní autobus.