Nejprve si uvedeme příklad na výpočet ceny poznávacího zájezdu. Cestovní kancelář nakupuje některé služby s rizikem neobsazení a zároveň jsou v ceně zájezdu služby, které se kupují pro konkrétního zákazníka, a tudíž jsou pro CK bez rizika. Pro procvičení výpočtu rizika neobsazení si uvedeme příklad, kdy cestovní kancelář zahrne do ceny zájezdu také vstupy, které jsou v programu zájezdu.

Úplně stejný zájezd se stejnými vstupními cenami si pak spočítáme jako forfaitový a uvidíme, že forfaitový zájezd vyjde levněji, poněvadž neobsahuje riziko neobsazení.

Dvoudenní zájezd z Přerova do Prahy do Národního divadla, 1. den odjezd v 6.30 hod. odpoledne program s průvodcem, společný večer při představení v Národním divadle, 2. den dopoledne volno, v 15.00 hod. odjezd z Prahy.

Vstup do Národního divadla zájezd velmi prodražuje. V tomto případě by CK pravděpodobně volila variantu, kdy lístek do Národního divadla by byl nabízen jako příplatek. CK by lístky určitě zabezpečila, ale ti, kteří večer nechtějí jít do divadla, by měli volno a zájezd by byl levnější. Byly by zde větší šance produkt prodat, poněvadž by se zvětšil okruh klientů.

Pojištění CK je sice nákladová položka pro CK, ale nezahrnuje se do nakupovaných služeb. Jedná se vlastně o režijní náklad, který je buďto odhadnut v celkové marži CK, nebo si pojištění CK proti krachu přidá cestovní kancelář do konečné ceny zájezdu podle přepokládaných tržeb a výše jejího pojistného.

Vypočítáme si forfaitový zájezd pro 38 osob. Použijeme stejný program a stejné vstupní ceny jako u standardního zájezdu, ovšem bez rizika neobsazení.

Úvaha cestovní kanceláře v rámci stanovení konečné ceny – zajímavost produktu, jeho jedinečnost, ceny konkurence a další. Cenu pak můžeme upravit tak, že cenu ještě zvýšíme, popř. ji můžeme snížit (nahoru 128.990 Kč nebo dolů na 126.990 Kč).

U forfaitových zájezdů, kdy objednatelem je skupina lidí, může být zákazníkovi nabídnuta celková cena a on si sám vypočte cenu na účastníka.

Pro porovnání s cenou standardu: 127.559 Kč:38 = 3.357 Kč (standard vyšel se stejnými cenami 3.688 Kč. Částka je vyšší z důvodu rizika neobsazení).

Pokud by prodejní cena byla skutečně 127.559 Kč, pak by skutečná položka pojištění CK proti krachu byla při sazbě 2 % z obratu (tržeb) u tohoto zájezdu 2.552 Kč.

Vyúčtování zájezdu děláme vždy po skončení zájezdu a zaúčtování skutečných přímých nákladů na nakoupené služby s porovnáním skutečných tržeb od zákazníků, v případě forfaitového zájezdu jsou tržby celková částka nasmlouvaná a naúčtovaná objednateli. V našem případě jsme zájezd prodávali za cenu 3.650 Kč.

Výpočet daně (koeficient =  1,21 )

30.730 – (30.730 /1,21) = 30.730 – 25.397 = 5.333 Kč

30.730 Kč skutečná marže včetně DPH

- 5.333 Kč skutečná výše DPH z marže = povinný odvod do státního rozpočtu

25.397 Kč skutečná hrubá marže na pokrytí režijních nákladů a tvorbu zisku

CK pořádá zájezd do Řecka, cena zájezdu zahrnuje dopravu autokarem, týdenní pobyt v hotelu s polopenzí, službu vedoucího zájezdu, zákonné pojištění CK proti krachu.

Cestovní kancelář je povinna zajistit odvod DPH z přirážky, zájezd v EU.

CK je povinna přiznat daň až ke dni uskutečnění poslední cestovní služby. Zákon v tomto případě neukládá povinnost přiznávat daň k datu přijetí platby, např. zálohy na zájezd.

Prodej cestovní služby prostřednictví cestovní agentury je vždy upraven obchodní smlouvou, kde je mimo jiné i stanovena výše provize z prodaného a realizovaného zájezdu. Jsou zde také uvedeny podmínky a termíny pro fakturaci provize cestovní kanceláře. Pokud by v našem případě měla CA domluveno 10% provizi z prodeje tohoto zájezdu, pak by CK zůstalo:

Provize cestovní agentury není pro cestovní kancelář nákladovou položkou pro stanovení přirážky, nemůže tedy tuto položku uplatnit pro stanovení výše přirážky.

Cestovní kancelář ještě od této částky musí odečíst cenu za nakoupené služby a i DPH, které odvádí z celé marže. Dále je třeba si uvědomit, že z ceny zájezdu cestovní kancelář ještě platí pojišťovně cca 2% pojistné za pojištění CK proti krachu. Toto pojištění netvoří nakoupenou službu, ale CK ho hradí z marže.

Z uvedeného vyplývá, že pokud CK předem počítá, že část svých zájezdů bude prodávat přes cestovní agentury, měla by mít marži ještě o něco vyšší.

V našem příkladě by provize CA z prodeje tohoto zájezdu byla 1.399 Kč. Je – li cestovní agentura plátce DPH, je povinna odvést DPH z provize za prodej cestovní služby (zájezdu) ve výši 260 Kč.

DPH se z přirážky u cestovní služby mimo Evropskou unii neodvádí.

Kalkulace pobytového zájezdu do Egypta (Hurghada), mimo území Evropské unie. Cena zájezdu zahrnuje leteckou dopravu, týdenní pobyt v hotelu s polopenzí v ceně 40 USD/ dospělá osoba / noc týdenní pobyt, služby delegáta CK, zákonné pojištění.

Přirážka cestovní kanceláře: např. 20%

Prodejní cena zájezdu: 10.970 + 2.194 (20% z 10.970) = 13.164 Kč. Tak vyšla cestovní kanceláři reálná cena, která pokrývá náklady a i marži. Tuto částku si určitě zaokrouhlí podle svých potřeb. A především si ji v okrajových termínech sníží o určitá procenta a  v top sezoně ji zase zvýší.

Pro náš příklad si reálnou cenu zaokrouhlíme na 13.450 Kč.

Cestovní kancelář (plátce DPH) je osvobozena od odvodu DPH z přirážky, jedná se o cestovní službu mimo EU. Tuto přirážku použije pro provizi cestovní agentuře, pokud by tento zájezd prodala agentura, pro placení pojistného na pojištění CK proti krachu a pro pokrytí vlastních režijních nákladů.

Pokud jsou nakoupené služby uskutečněny jak ve třetí zemi, tak i na území EU, je přirážka osvobozena od daně jen v poměru, v jakém jsou ceny těchto nakoupených služeb.

Ve třetí zemi (Švýcarsku) poskytnuté služby činí 40% celkové ceny nakoupených služeb, proto 40% přirážky bude osvobozeno od daně.

DPH = 1.000 Kč – 400 Kč (40% mimo EU) = 600 Kč x 0,1736 = 104,2 Kč