7.3
Chyby v sociální percepci
Sociální percepce významně ovlivňuje sociální komunikaci, a to jak pozitivně, tak i negativně. Při posuzování druhých osob je snadné dopustit se chyb, zvláště ve snaze po zařazování (kategorizaci) do určitých skupin. Záleží, jaké kategorie máme stanovené. Chyby v procesu sociálního poznávání mohou značně znesnadňovat mezilidské vztahy a způsobovat bariéry v komunikaci.
  • Předsudky a stereotypy – naše představy o určitých skupinách lidí, představují soubor charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou skupinu (názor na blondýny, policisty, tchyně, politiky atd.). Jde o zjednodušený a často zkreslený obraz bez ohledu na individuální odlišnosti.
  • Implicitní teorie osobnosti - chyba spočívá v tom, že rozvíjíme určitou zjištěnou vlastnost do dalších charakteristik (například když je nám někdo sympatický, přisuzujeme mu vyšší IQ). Obecně pokud na nás někdo působí negativně, často mu přisuzujeme další špatné vlastnosti.
  • Míra přesnosti - do hodnocení situace promítáme svůj subjektivní dojem, který má každý nastavený jinak.
  • Haló-efekt je posuzování ostatních lidí, případně věcí, podle prvního dojmu. Na základě nějaké výrazné vlastnosti nebo projevu předpokládáme, že i další charakteristiky dané osoby budou stejně pozitivní či stejně negativní. Může to být například vzhled, oblečení, vyjadřování nebo i národnost. Obraz vytvořený na základě prvního dojmu bývá často velmi zjednodušený a zkreslený a je chybou řídit se jím, i když působí velmi významně.
  • Efekt novosti – znamená změnu našeho mínění díky nově získané informaci o posuzovaném.
7.3.1
Test emocionální inteligence
Nyní si vyzkoušejte, jak jste na tom s emocionální inteligencí. Test prověřuje, jak umíte zacházet s měkkými informacemi, a je převzatý z knihy Testy emocionální inteligence [5].
Často se musíme rozhodovat o věcech, vyjadřovat se o nich či je posuzovat, aniž bychom znali další podrobnosti a všechna fakta. Zvláště v situacích, kdy nemáme čas na přemýšlení, neboť naše odpověď se očekává téměř okamžitě. Když není prostor o věcech důkladně přemýšlet, náš názor musí být vyjádřen spontánně. V takových situacích pomáhá životní zkušenost.
Úkol: Odpovězte na každé tvrzení spontánně „platí“ nebo „neplatí“. Odpovědi si zapisujte.
Tabulka 2. Testové otázky – Umíte zacházet s měkkými informacemi? [5]
Otázka
  1. Ten, kdo posuzuje lidi, by měl spoléhat na svůj první dojem.
  1. Loterie není hazardní hra, protože se získané peníze používají na sociální účely.
  1. Běloši jsou obecně inteligentnější než černoši.
  1. Dopravní policisté chtějí z lidí jen tahat peníze.
  1. Televize je tak mocná, že už brzy nebudou existovat časopisy.
  1. Všichni lidé, kteří nechodí do kostela, jsou hříšníci.
  1. To, co říká předpověď počasí, není zpravidla pravda.
  1. Většina politiků pracuje jen pro svou vlastní kapsu.
  1. Dopravní zácpy se dají efektivně odstranit jen tím, že se bude stavět více silnic.
  1. Nezaměstnaní se zpravidla štítí práce.
  1. Alkohol je stejně nebezpečný jako drogy.
  1. Čím je nějaký výrobek známější, tím je lepší.
  1. Lidé z jižní Evropy jsou zpravidla méně pracovití než lidé ze severní Evropy.
  1. Muži mají vyšší IQ než ženy.
  1. Být starý znamená trpět.
Za každou položku, kterou jste označili „platí“ si započítejte 1 bod.
Hodnocení
Méně než 5 bodů: Výpovědi v tomto testu znějí pro mnohé věrohodně, ale žádná se neprokáže při ověření jako pravdivá. Umíte žít s pochybami. Nepotřebujete ověřovat tvrzení tam, kde vám ověření není přímo předloženo. Kdyby bylo na světě více lidí, kteří by uvažovali jako vy, byl by náš svět tolerantnější.
5 – 10 bodů: Dobíráte se vždy rozumných domněnek a soudů. Přemýšlíte o věcech a prověřujete fakta dříve, než se vyjádříte. Důležité je, že víte, že se můžete splést a že nějaký názor není správný jen proto, že ho sdílí většina lidí. Mnoho neštěstí na světě vzniká proto, že mnozí lidé přejímají názory, mají předsudky, místo aby prověřovali každý jednotlivý případ.
Více než 11 bodů: Mnoho bodů v tomto testu neznamená výjimečně dobrý výsledek. Všechny výpovědi v tomto testu jsou sice věrohodné, a někdy dokonce odpovídají skutečnosti. Ale kdo odpoví „správně“, ten může z „někdy“ udělat snadno „vždy“. A to je přesně rozdíl mezi emocionálně inteligentním soudem a jen emocionálním soudem. Musíme se naučit, že ne vše, co se nám zdá na první pohled správné, je také opravdu správné. Odměnou nám pak bude osvobození od starého způsobu myšlení, který nám proces myšlení může usnadňovat, ale zpravidla nám a lidem okolo nás ztěžuje život.