S. r. o. se zakládá společenskou smlouvou ve formě notářského zápisu a vzniká zápisem do obchodního rejstříku. K nejdůležitějším náležitostem společenské smlouvy patří určení firmy, tedy názvu společnosti, výše vkladu či vkladů připadajících na podíl nebo podíly každého společníka, výše základního kapitálu a vymezení statutárního, příp. kontrolního orgánu společnosti. Společnost může založit i jedna osoba, fyzická či právnická.

Nejvyšším orgánem s. r. o. je valná hromada. Ta se svolává aspoň jednou za účetní období a rozhoduje např. o změnách společenské smlouvy či o vyloučení společníka v případě prodlení se splněním vkladové povinnosti, v ostatních případech je nutné domáhat se vyloučení soudně. Statutárním orgánem jsou jednatelé jmenovaní valnou hromadou. Jednatelem je buď některý ze společníků, nebo jiná zvolená osoba. Pokud je to dohodnuto společenskou smlouvou, je zřízena i dozorčí rada. Jde o kontrolní orgán, který dozoruje činnost jednatelů a sleduje hospodaření společnosti.

Akciová společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Zápisu předchází proces založení společnosti spojený s přijetím stanov. Ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel. K náležitostem stanov patří hlavně určení firmy, předmětu podnikání nebo činnosti, určení výše základního kapitálu, určení počtu akcií, jejich jmenovité hodnoty a další. Společnost může být založena jednou či více osobami.

Akcie vytvářejí základní kapitál společnosti, který musí podle zákona o obchodních korporacích činit alespoň 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR. Akcie jsou po emisi nabídnuty konkrétním společníkům.

Zákon o obchodních korporacích zrušil možnost sukcesivního založení akciové společnosti, tedy veřejnou nabídku akcií. Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle příslušného právního předpisu a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Rozlišujeme dvě formy akcií:

Akcie na jméno má vlastníka uvedeného přímo na akcii a je také zjistitelný u akciové společnosti, neboť společnost musí vést seznam jejich majitelů – akcionářů. Akcie na jméno může mít listinnou podobu a převádí se tzv. rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nového vlastníka a tato změna se oznámí akciové společnosti, aby upravila seznam akcionářů.

Společnost ručí celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti. Orgány společnosti jsou valná hromada, tedy shromáždění akcionářů, je nejvyšším orgánem společnosti. V její kompetenci je např. rozhodování o změnách stanov společnosti, volba a odvolání ostatních orgánů či schvalování rozdělení zisku. Statutárním orgánem a. s. je představenstvo. Jeho úkolem je řídit společnost, rozhodovat o jejích obchodních záležitostech a vést účetnictví. Neurčí-li stanovy jinak, má představenstvo tři členy s roční délkou funkčního období. Kontrolním orgánem a. s. je dozorčí rada, která dohlíží na činnost představenstva, kontroluje správnost účetnictví i ostatních dokumentů společnosti. Dozorčí rada je volena valnou hromadou a má tři členy s funkčním obdobím tři roky, neurčí-li stanovy jinak. V monistickém systému je nejvyšším orgánem také valná hromada. Valná hromada volí členy správní rady. Správní rada, neurčí-li stanovy jinak, má tři členy. Do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se společnosti, ledaže ji zákon svěřuje do působnosti valné hromady. Správní rada dále určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Správní rada jmenuje statutárního ředitele, který je statutárním orgánem společnosti, a tedy může společnost zastupovat ve všech věcech. Dále do jeho působnosti náleží obchodní vedení společnosti. Statutárním ředitelem může být také předseda správní rady. Neplatí zde zákaz kumulace funkcí.

Pro založení je třeba sepsat společenskou smlouvu, která oproti veřejné obchodní společnosti obsahuje navíc rozdělení společníků, tedy alespoň dvou, na komanditisty a komplementáře a výši vkladu každého komanditisty. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Základní kapitál určuje zákon o obchodních korporacích, jež žádný minimální vklad komanditisty neuvádí. Pokud se komanditisté dohodnou na výši základního kapitálu, je zapsána jeho výše do společenské smlouvy. Komanditisté ručí do výše vkladu, komplementáři ručí celým svým majetkem. Zisk a ztráta se dělí mezi komplementáře a společnost rovným dílem. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Statutárním orgánem jsou komplementáři. Do řízení společnosti komanditisté nezasahují, mohou ale kontrolovat její hospodaření.

Zrušení podniku lze provést s likvidací nebo bez likvidace. S likvidací a dohodou společníků znamená, že se společníci vzájemně dohodnou na ukončení podnikatelské činnosti. Zrušení obchodní společnosti může být i bez likvidace. To znamená, že existuje právní nástupce, například při sloučení firem, při prodeji firmy, rozdělení nebo fúzi. Při zrušení podnik udělá účetní závěrku, určí tedy majetek, závazky a pohledávky převezme nástupnická společnost a původní podnik zaniká. Obchodní korporace zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku, každému takovému zániku ale předchází proces zrušení, skládající se z několika dílčích fází v závislosti na tom, zda se obchodní korporace zrušuje s likvidací, nebo bez likvidace.

Korporace se ruší také prohlášením konkurzu. To znamená, že věřitelé firmy mohou na základě zvláštního zákona podat k soudu návrh na zrušení dlužníka prohlášením konkurzu, kdy majetek firmy je rozprodán a ze získaných peněz jsou hrazeny dluhy.