Podnikání lze realizovat v určité právní formě podnikání. Jestliže člověk bude podnikat pod vlastním jménem, stane se podnikající fyzickou osobou, pokud vytvoří nový podnikatelský subjekt, půjde o osobu právnickou. Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku a za podmínek daných zákonem.

Právnická osoba je nový podnikatelský subjekt, který má právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům. Jedná za ni statutární orgán, zaměstnanec či člen. Každá právnická osoba je zapsána v obchodním rejstříku.

Korporace představuje společenství fyzických či právnických osob vytvářející právnickou osobu, například obchodní společnosti a družstva. Fundace je právnická osoba, která byla vytvořena vyčleněním majetku k účelu k němuž byla zřízena, zejména nadace a nadační fond. Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky, primárně jde o neziskové organizace. Ústav nemá členy stejně jako korporace, ale zaměstnance.

Nejvýznamnějším druhem právnických osob, které náleží ke korporacím, jsou obchodní společnosti, jež se ještě dělí na:

Osoby, které zakládají obchodní společnost, podepisují společenskou smlouvu. Jestliže je obchodní společnost založena jen jediným zakladatelem, tak je vydána zakladatelská listina. Tato listina musí být vyhotovena formou notářského zápisu. Společenská smlouva je písemný dokument, obsahem této smlouvy jsou definice, jež upravují vnitřní poměry o dané společnosti. Jsou zde podstatné náležitosti, jako například vzájemná ujednání, jež jsou v souladu s požadavky zakladatelů a zároveň reflektují občanský zákoník. Každý typ společnosti je definován odlišně. Společenská smlouva je vždy písemná a musí být opatřena úředně ověřenými podpisy zakladatelů. Společenská smlouva, na základě, které se zakládá společnost s ručením omezeným a akciová společnost, musí mít formu notářského zápisu. Pokud zakládá společnost jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina obsahuje stejné podstatné části jako společenská smlouva. U akciové společnosti je oddělena zakladatelská a organizační funkce společenské smlouvy: zakladatelé vyjadřují svou vůli společnost zřídit v zakladatelské smlouvě, vnitřní poměry akciové společnosti jsou upraveny jejími stanovami. Příkladem je obsah společenské smlouvy u společnosti s ručením omezeným, která obsahuje například:

Tento kapitál je vyjádřen v korunách českých. Každý společník se podílí na poměrné části vytvoření základního kapitálu. Tento základní kapitál je tvořen povinně u kapitálových společností. Jedná se tedy o společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Velikost základního kapitálu je stanovena zákonem a zapisuje se do obchodního rejstříku.

Základní kapitál u osobních společností, tedy u veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, není vytvářen povinně. Může vzniknout za podmínek, kdy se všichni společníci zavážou společenskou smlouvou, že vklady do společnosti vloží. Suma vložených vkladů tvoří základní kapitál, ovšem není zapsán do obchodního rejstříku. Důvodem je neomezené ručení společníků osobních společností jako osob, na rozdíl od společností kapitálových, kde se ručí omezeně.

Vklady společníků se dělí na peněžité a nepeněžité. Smyslem vkladu je investice společníka do firmy, kdy se vklad stává majetkem společnosti. Vkladem je například peněžní částka, pohledávka nebo dokonce nemateriální hodnota, jako je například know-how. Jsou zakázány vklady, jež pro firmu spočívají v závazcích. Nesmějí to tedy být přísliby poskytnutí služeb nebo provedení prací. Protože obchodní kapitálová společnost v období zakládání ještě neexistuje, je pro tento stav definován příslušný paragraf občanského zákoníku, a to, že splacení části vkladů společníků je ještě před vznikem firmy. Ve společenské smlouvě se definuje konkrétní osoba, která je správcem vkladů společníků. Správce vkladu je jen jeden ze společníků. Vlastnické právo vkladů, jež byly uhrazeny na bankovní účet před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, automaticky přechází na nově vzniklou společnost, a to dnem vzniku.

Vznik obchodní společnosti není dnem založení, ale jedná se o den, kdy byla obchodní společnost zapsána do obchodního rejstříku. Tento den vzniku opravňuje založenou společnost, aby začala podnikat. Do doby zápisu do obchodního rejstříku může konat jen činnosti směřující k jejímu vzniku. Příkladem je uzavření nájemní smlouvy svého sídla.

Zákaz konkurence představuje ustanovení zákona, kde je vyloučeno statutárnímu zástupci podnikat ve stejném oboru, popřípadě řídit jinou společnost ve stejném oboru podnikající. Tato skutečnost lze obejít souhlasem společníků s touto aktivitou statutárního zástupce. Pokud dojde k porušení tohoto zákonného ustanovení, tak ostatním společníkům vznikne nárok na náhradu škody.

Každý právní subjekt jedná vždy sám za sebe. Jednajícími orgány za právnickou osobu jsou právě orgány statutární. Jednatel je u společnosti s ručením omezeným a předseda představenstva je u společnosti akciové. Další možností jsou osoby, které jsou jednáním za společnost zplnomocněny, popřípadě vyplývá-li zastupování z jejich pracovní pozice. Plná moc představuje jednostranný právní akt, kdy zmocnitel dává svým podpisem najevo, že zmocněnec je oprávněn za zmocnitele v definovaných činnostech jednat. Tato plná moc je nejčastěji úředně ověřena, a to buď na matrice, nebo u notáře. Plná moc může být udělena jak fyzické, tak právnické osobě. Další formou zastupování je prokura. Tato zvláštní forma plné moci se zapisuje do obchodního rejstříku. Prokura zmocňuje prokuristu ke všem právním úkonům, výjimkou jsou zástavy nebo prodeje majetku. Prokuristou může být pouze fyzická osoba, na rozdíl od plné moci. Podmínkou je svéprávnost. Prokuru může udělit jen podnikatel zapsány do obchodního rejstříku. Prokura nezanikne smrtí podnikatele, a to za podmínek, že při udělení prokury bylo definováno, že její trvání je pouze za života.