Kapitola1
Význam a pojetí personální práce v organizaci
Souhrn
Zajišťování personálních činností je důležitou a nedílnou součástí řízení organizace. Vzhledem k situaci na trhu práce a nedostatku pracovních sil si v dnešní době již většina zaměstnavatelů uvědomuje, jak významným aktivem lidé jsou a jak je těžké najít za kvalitního pracovníka adekvátní náhradu.
Personální práce nebo také personalistika se zabývá řízením a vedením lidí. Z hlediska obsahu je třeba odlišit výkon běžných a každodenních personálních činností personalisty od personálního řízení, které respektuje strategii organizace a je zaměřeno především na formování struktury lidských zdrojů. Význam personální práce spočívá ve schopnosti zvyšovat výkonnost organizace, konkurenceschopnost a její ekonomickou úspěšnost.
Personální práce dosud nelze jednoznačně vymezit. V odborné literatuře se setkáváme s různým výčtem personálních činností. Dle Dvořákové (2007) personální činnost obecně vyjadřuje filozofii a přístup organizace k řízení a vedení lidí.
V praxi se pojem personální práce používá k označení výkonu činností personalisty, resp. personálního útvaru, i části náplně práce vedoucích pracovníků, kteří při výkonu své řídící funkce vykonávají operativní personální činnosti (běžné každodenní práce) ve vztahu ke svým podřízeným.
Definice
Personální práce je součástí každodenní práce vedoucích pracovníků na všech stupních řízení. Zaměřuje se na vše, co je spojeno s člověkem jako pracovní silou, včetně toho, co jeho práci v organizaci ovlivňuje. Při respektování vnějších podmínek směřuje k naplňování strategických cílů organizace (Koubek, 2011, Šikýř, 2016).
Personální práce má multidisciplinární charakter, to znamená, že při realizaci této odborné činnosti spolupracuje více vědních oborů, a to především:
  • Psychologie – řeší mezilidské vztahy na pracovišti, zabývá se motivací.
  • Sociologie – zaměřuje se na vztahy pracovníků v sociálních skupinách.
  • Ekonomie – zabývá se cenou lidských zdrojů.
  • Právo – upravuje vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
  • Andragogika – zabývá se výchovou a vzděláváním dospělých, celoživotním vzděláváním.
  • Ergonomie – v organizaci má za úkol vytvořit vhodné pracovní prostředí.
Organizaci budeme dále chápat jako organizační systém, resp. podnik. Organizace jsou zakládány a existují proto, aby naplňovaly určitá poslání, která jsou v souladu s představami jejich zakladatelů. V praxi to znamená, že majitel podniku rozhoduje o předmětu podnikání, dlouhodobém směřování podniku, o tom, jaký produkt bude zákazníkům nabízet a na jakou cílovou skupinu se chce zaměřit. Dle Hrona a Traxlera (2017) je organizace systém, který je složený z prvků a vazeb mezi nimi. V podniku se jedná o prvky lidské a hmotné, vazby mohou být informační a hmotně energetické. Personální práce je tedy zaměřena především na lidský prvek, se kterým je třeba cíleně zacházet. Jedná se o komplexní činnost zahrnující celou řadu postupů pro práci s lidmi, např. získávání pracovníků, jejich další vzdělávání, motivaci k pracovnímu výkonu i následné hodnocení a odměňování. Tyto činnosti budou blíže popsány v dalších kapitolách.