Formy cestovního ruchu by měly korespondovat s potřebami účastníků cestovního ruchu, specifické potřeby zaštiťují tzv. specifické formy cestovního ruchu. Pro nástin jednotlivých forem slouží následující dělení základních forem cestovního ruchu:

Jsou to např. cestovní ruch seniorský, rodinný, městský, venkovský, agroturistika a ekoagroturistika, kongresový a incentivní, chatařský a chalupářský, náboženský, zábavní a atrakční, gastronomický, cykloturistika, mototuristika, golfová turistika, sportovní rybolov a rybolov, karavanová a nákupní turistika, pro lidi s tělesným handicapem. Zde je potřeba zmínit, že také aktuální odborná literatura editovaná rokem 2011, natolik specificky zaměřená v oblasti cestovního ruchu, ještě nemusí podchytit i oblast terminologie z jiné oblasti. Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, je rozdíl mezi odborným pojetím postižení a handicapu. Pokud bychom chtěli být formální a striktně se držet odborné terminologie, bylo by nasnadě považovat dílčí specifickou formu cestovního ruchu určenou pro osoby s tělesným handicapem, nabízí se pouze kategorie osob s tělesným postižením a současně dopadem jejich postižení do omezení sociální role a jejich společenského uplatnění, což zahrnuje i jejich sebepojetí. Nabízí se otázka, zda odborníci v cestovním ruchu jsou si vědomi rozdílného vymezení pojmu postižení a handicap. Zcela jistě měli na mysli pojem postižení.

Je třeba pamatovat, že potřeby účastníků cestovního ruchu se neustále mění a mohou některé zanikat, další se utvářet. Souvisí-li s nabídkou a poptávkou, zcela jistě záleží i na možnostech destinací, infrastruktuře a socioekonomických podmínkách i normách daných lokalit, které jsou schopny nebo ochotny specificky zaměřené služby cestovního ruchu nabízet. Následující dělení specifických forem cestovního ruchu je jedno z nejčastěji uváděných.

Pro potřeby studijního textu je tedy využito původního označení specifických forem cestovního ruchu:

Některé zdroje v současnosti doplňují specifické formy cestovního ruchu o tzv. dark turistiku, která se zaměřuje na místa tragédií (přírodní katastrofy nebo pietní místa moderních dějin, jako např. vyhlazovací tábory, věznice apod.) a svatební turistiku jako specifickou formu cestovního ruchu, ta však není předmětem zájmu tohoto studijního materiálu, ale i halal turistiku, která nabízí služby v rámci hospitality a dalších služeb klientům muslimské komunity a LGBT turismus pro specifickou komunitu gayů a lesbiček.