6.1
Vnitrozemská vodní doprava
Definice
Vnitrozemská vodní doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob, věcí, případně zvířat, jakož i přemísťování plavidel samých po vnitrozemských vodních cestách pro cizí potřebu s výjimkou plovoucích strojů, plovoucích zařízení a jiných ovladatelných plovoucích těles.[83]
Vnitrozemská vodní doprava využívá síť splavných vodních toků, umělých kanálů a velkých vodních ploch. Dělí se na:
  • říční dopravu,
  • doprava na vodních plochách (jezera, vodní nádrže).
Uplatňuje se především pro dopravu hromadných substrátů na střední a velké vzdálenosti, resp. přepravu nákladu, který se rychle nekazí a nepotřebuje přepravit moc rychle. Přeprava osob má jen okrajový význam (významnější jen v rozvojových zemích, ve vyspělých státech často jen vyhlídkové plavby a přívozy). V poslední době se v některých vyspělých státech objevuje obroda pravidelné veřejné lodní dopravy.
Plavba na nádržích a vodních tocích je upravena v § 7 zákona 54/2001 Sb. (vodní zákon) a hlavní zásady jsou stanoveny vyhláškou č. 46/2015 Sb.
Organizace vodní dopravy v České republice
Stejně jako v ostatních dopravních odvětvích působí také ve vodní dopravě některé organizace či instituce. Kromě ministerstva dopravy jsou v České republice ve vodní dopravě především: Ředitelství vodních cest České republiky, Státní plavební správa, Český lodní a průmyslový registr, České přístavy a.s. a České plavební a vodocestné sdružení.
Ředitelství vodních cest České republiky
Ředitelství vodních cest České republiky bylo zřízeno ministerstvem dopravy v roce 1998. K jeho hlavním úkolům patří správa a údržba vodních cest a dalšího potřebného majetku. Zabezpečuje přípravu, realizaci a modernizaci vodních cest a staveb, vykonává vlastnictví státu k těmto stavbám, hospodaří s majetkem ve vlastnictví a nájmu České republiky.
Státní plavební správa
Působí jako plavební úřad a plní úkoly státní správy a státního dozoru ve vnitrozemské plavbě. Kontroluje dodržování pravidel plavebního provozu na vodních cestách, sleduje vodní cesty z pohledu bezpečnosti, vydává omezení provozu na vodních cestách, poskytuje odborná šetření nehod ve vnitrozemské plavbě, rozhoduje o vydání povolení k pořádání veřejných akcí na vodních cestách.
Český lodní a průmyslový registr
Jedná se o vládou České republiky uznanou organizaci pro stanovení způsobilosti plavidel k provozu. Od 1. 12. 1995 jsou technické prohlídky plavidel nahrazeny odborným technickým posudkem, který je vykonáván na základě žádosti objednatele. Údaje o plavidlech, u kterých český průmyslový registr provedl odborný technický posudek, obsahuje „Rejstříková kniha plavidel" Českého lodního a průmyslového registru.[3] Ze zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, musí být plavidlo při provozu na vodní cestě vedeno osobou, která je k tomu způsobilá a nazývá se vůdce plavidla. Vůdce plavidla ani jiná osoba, která se podílí na obsluze plavidla (veslování, pádlování, vázání plavidla apod.) nesmí být za plavby pod vlivem alkoholu, nebo jiných omamných či psychotropních látek.[84]
Zajímavost
Nejpoužívanější signály plavidel
Jeden dlouhý zvuk: „Pozor“.
Jeden krátký zvuk. „Pluji doprava“.
Dva krátké zvuky: „Pluji doleva“.
Tři krátké zvuky: „Stoj má zpětný chod“.
Čtyři krátké zvuky: „ Nejsem schopen manévrování“.
Řada velmi krátkých zvuků: „Hrozí nebezpečí kolize“.
Opakovaná řada dlouhých zvuků nebo řada úderů na zvon: „Signál nouze“.
Příklady osobní plavby v České republice
  • Plavby na Labi od Jaroměře až po státní hranici s Německem,
  • výletní plavby v okolí Děčína (loď Ploučnice),
  • výletní plavby na trase Děčín – Německo (parníky a motorové lodě německé plavby),
  • kajutové lodě v trase Praha – Mělník – Ústí n. L. – Německo (německá plavba),
  • projížďky v okolí Poděbrad,
  • v okolí Pardubic plavby výletní lodí Arnošt z Pardubic (na úseku, který dosud není propojený se zbývající vodocestnou sítí),
  • plavby po Vltavě od Českých Budějovic po soutok s Labem,
  • plavby po Vltavě v Praze,
  • linka Rašínovo nábřeží – Zoo Trója (Praha),
  • linka Rašínovo nábřeží – Slapy,
  • krátké projížďky u Karlova mostu v Praze,
  • dlouhé projížďky na trase přístaviště – Štvanice – Vyšehrad (Praha),
  • linková doprava Slapy – Solenice (pod přehradní hrází Orlík),
  • linková doprava přehradní hráz Orlík – Týn nad Vltavou,
  • přehrada Lipno - Horní Planá,
  • zámecký areál Lednice,
  • osobní lodní linka na trase Doksy – Staré Splavy (Máchovo jezero),
  • plavba výletní lodí Horácko na Dalešické přehradě,
  • plavba po Moravě od ústí Bečvy po soutok s Dyjí včetně průplavu Otrokovice – Rohatec (Baťův kanál),
  • plavba po Odře od Polanky nad Odrou po státní hranici s Polskem,
  • řeka Ostravice pod ústím Lučiny v Ostravě,
  • výletní lodě na přehradách Hracholusky, Lipno, Nové Mlýny, Vranovské přehradě.
Poznámka
Rekordní sezóna 2018 na Baťově kanále
Průplav Otrokovice-Rohatec (Baťův kanál) je bezesporu jednou z nejvýznamnějších atrakcí jihovýchodní části Zlínského a Jihomoravského kraje. O tom svědčí každoročně stoupající počet lidí, kteří jej navštíví. Na samém začátku plavební sezóny vyhověl podnik Povodí Moravy, s.p.,žádosti provozovatelů lodní dopravy i samotné vodácké veřejnosti požadavku posunutí začátku plavební sezóny, a zahájil tak provoz plavebních komor již v posledním týdnu měsíce dubna. Mimořádně hezké, slunné a stabilní počasí, bez dlouhodobých srážek se projevilo i na návštěvnosti turistů na této historické moravské vodní cesty a jeho okolí. V roce 2018 jej navštívilo přes 90 tisíc a plavebními komorami proplulo 3 526 plavidel. Na druhou stranu krásné, ale extrémně dlouhé suché počasí, bez vydatných srážek, kdy průtok v řece Moravě klesl na historické minimum, přineslo nemalé problémy správci vodní cesty. Snahu podniku Povodí Moravy o co největší možné zachování proplavovacích dní v plavební sezóně, však ani tento extrém nepokazil.[85]
Vodní cesta Baťův kanál je dlouhá 53,5 km. Vznikla na popud Jana Antonína Bati, nevlastního bratra Tomáše Bati. Z celé její délky je toku využito 28,3 km toku řeky Moravy, zbytek v délce 25,2 km je veden plavebními kanály, které byly budovány zároveň jako závlahové. Stavba Baťova kanálu byla zahájena v říjnu 1934 a dokončena v roce 1938. na vodní cestě byly vybudovány přístavy, např. u města Otrokovice byly kromě přístavu postaveny dílny na opravu lodí a překladiště. Základním účelem a důvodem vybudování Baťova kanálu byla přeprava významné suroviny, lignitu, z Ratíškovických dolů (nedaleko Hodonína), které vlastnila firma Baťa. Lignit se dopravoval do Otrokovic, kde byl spalován pod kotli tepelné elektrárny, která zásobovala kožedělný závod teplem a elektřinou. Do roku 1961 fungoval Baťův kanál svému původnímu účelu, v tomto roce byl jeho provoz zastaven. Obnova vodní cesty začala v roce 1989 a slavnostně byla znovu otevřena v roce 1995. V současnosti je na celém Baťově kanálu 20 přístavišť a přístavů (z toho 1 na území SR) a dalších 5 na řece Moravě (z toho 1 na území SR) mimo souvislou vodní cestu.[86]
V rámci vnitrozemské vodní dopravy v cestovním ruchu jsou využívány obytné lodě a hausbóty. Hausbót nemá na rozdíl od obytné lodi většinou vlastní pohon, tedy lodní motor. Kotví zpravidla na přehradách, nebo v loděnicích i na řekách ve velkých městech. Při změně kotviště musí hausbót táhnout vlečná loď.
Kromě České republiky jsou Holandsko, Francie, Belgie, Itálie, Irsko, Anglie, Skotsko, Německo, Polsko, Španělsko, Portugalsko země, kde je možné si pronajmout obytnou loď a hausbót.