Letecká doprava se stejně jako ostatní druhy dopravy velmi prudce rozvíjí. Důvodem není pouze technický a technologický rozvoj, ale taktéž ekonomické podmínky a konkurence mezi dopravci. K jejím základním výhodám oproti ostatním druhům dopravy patří především její rychlost. Letecká doprava je globálním dopravím druhem. V letecké dopravě se v rostoucí míře projevuje soupeření dvou základních produktových koncepcí, klasického (legacy, síťového) a nízkonákladového (low cost) modelu. Letecká doprava je velmi citlivá na řadu faktorů, jakými jsou například přírodní podmínky, politická situace a terorismus. Legislativa letecké dopravy v České republice je upravena zákonem č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů.

V České republice je gestorem v otázkách civilního letectví ministerstvo dopravy, které koordinuje svoji činnost s dalšími orgány státní správy. Na ministerstvu dopravy existuje odbor civilního letectví Dále se nejčastěji na řešení záležitostí spojených s leteckou dopravou podílí ministerstva zahraničních věcí, financí, vnitra, obrany. Z ústředních orgánů státní správy pak např. Národní bezpečnostní úřad, Český hydrometeorologický ústav.

Ministerstvu dopravy podléhá ÚCL (Úřad pro civilní letectví). Tento úřad se především zabývá dozorem nad konstrukcí, provozem a výrobou leteckých zařízení, vyšetřováním leteckých nehod, sledováním způsobilostí letadlové techniky, inspekcí letového provozu (pilotů a jejich postupů), kalibrací leteckých zařízení (navigačních, radarových, komunikačních), sledováním dodržování závazných postupů v provozu a údržbě letadel, licencováním leteckého personálu, vedením leteckého rejstříku, způsobilostí letišť a zařízení pro řízení letového provozu, vydáváním předpisů a pokynů, státním dozorem u všech subjektů civilního letectví.[36]