Kapitola3
Silniční doprava v cestovním ruchu
Silniční doprava patří k druhům dopravy, které jsou v cestovním ruchu velmi využívané. Dá se říci, že ji lze především v ekonomicky rozvinutých zemích považovat společně s leteckou dopravou za nejdůležitější druh dopravy cestovního ruchu. Oba zmiňované druhy dopravy se ve svých pozitivních rysech jakoby doplňují. Typickým rysem využití silniční dopravy v cestovním ruchu je její schopnost dostupnosti do destinace cestovního ruchu. Co je její nevýhodou, kromě vysoké míry nehodovosti, je naopak u letecké dopravy pozitivem. Jedná se především o její rychlost a kapacitu přepravených osob.
Pro potřeby cestovního ruchu je možno silniční dopravu rozdělit na:
- hromadnou a individuální,
- pravidelnou (linkovou) a nepravidelnou (neveřejnou).
Hromadná silniční doprava je reprezentována autokarovou (autobusovou) dopravou, individuální silniční dopravou rozumíme především dopravu automobilovou.
Pravidelná silniční doprava je dopravou podle jízdních řádů, jedná se o městskou i meziměstskou dopravu, může být vnitrostátní a mezinárodní.
Nepravidelná doprava se uskutečňuje na základně objednávky přepravní služby předem u dodavatele služby. Uspokojuje přepravní potřeby jen určité skupině cestujících po dohodnuté trase dopravní cesty, s dohodnutými zastávkami a v dohodnutém čase, které dopravce přepravuje podle předem uzavřené smlouvy o přepravě osob za dohodnuté cestovné. Tato doprava se dále člení na zájezdovou dopravu, okružní nebo vyhlídkové jízdy a transfery. Zájezdová doprava je určená k přepravě účastníků zájezdů organizovaných cestovními kancelářemi v tuzemsku i v zahraničí. Okružní jízda je příležitostná přeprava osob na objednávku po předem vyhrazené okružní trase. Okružní jízdě je velmi podobná vyhlídková jízda s tím rozdílem, že výchozí a cílový bod přepravy nemusí být stejný. V případě transferu se jedná o přepravu z jednoho místa služeb cestovního ruchu na jiné místo, které může být místem ukončení těchto služeb nebo počátkem jiné služby cestovního ruchu.[56] V cestovním ruchu je často využívaná i tzv. speciální autobusová doprava. Jedná se např. o cyklobusy, skibusy a autobusy pro vodáky s přepravou kánoí a kajaků.
+
![9. Autobus s nosičem na kolo[69]](image/small/img009.jpg)
Obr. 9. Autobus s nosičem na kolo[69]
Základní pojmy silniční dopravy ze zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě
- Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.
- Dopravce je fyzická nebo právnická osoba provozující silniční dopravu. Tuzemský dopravce je dopravce, který provozuje silniční dopravu pro cizí potřeby na základě koncese nebo silniční dopravu pro vlastní potřeby k zajištění své podnikatelské činnosti vykonávané na základě živnostenského nebo jiného oprávnění uděleného podle zvláštního právního předpisu orgánem České republiky. Podnikatel v silniční dopravě je tuzemský dopravce provozující silniční dopravu pro cizí potřeby.
Poznámka
Živnostenský zákon České republiky dělí silniční motorovou dopravu na 4 druhy, pro potřeby cestovního ruchu, tzn. přepravu osob, jsou rozhodující:
- Vnitrostátní silniční doprava je doprava, kdy výchozí místo, cílové místo a celá dopravní cesta leží na území jednoho státu. Za vnitrostátní silniční dopravu se rovněž považuje doprava, kdy výchozí místo a cílové místo leží na území jednoho členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace.
- Mezinárodní silniční doprava je doprava, při níž místo výchozí a místo cílové leží na území dvou různých států, nebo doprava, při níž místo výchozí a cílové sice leží na území téhož státu, ale část jízdy se uskuteční na území jiného státu, nejedná-li se o vnitrostátní silniční dopravu.
- Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Zvláštní linkovou dopravou doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob.
- Mezinárodní kyvadlová doprava je osobní doprava, kterou jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány více jízdami tam a zpět ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti. Tyto skupiny cestujících, které byly přepraveny do cílové oblasti, budou při pozdější jízdě přepraveny zpět do výchozí oblasti. První jízda zpět a poslední jízda tam v řadě kyvadlových jízd musí být uskutečněna bez cestujících, zavazadel nebo věcí.
Poznámka
Příklad mezinárodní kyvadlové dopravy pro pobytové zájezdy cestovní kanceláře: Cestovní kancelář TRAVEL FAMILY – Vítkovice Tour nabízí v letním období 2019 do Chorvatska a Černé Hory autobusovou dopravu ze 60 nástupních míst na čtyřech trasách České republiky. Po celou dobu přepravy se o cestující stará technický průvodce. Nástupní i výstupní místa cestujících jsou uvedena ve Smlouvě o zájezdu.
- Taxislužba je osobní doprava pro cizí potřeby, kterou se zajišťuje přeprava osob včetně jejich zavazadel vozidly určenými k přepravě nejvýše 9 osob včetně řidiče a která není linkovou osobní dopravou, mezinárodní kyvadlovou dopravou nebo příležitostnou osobní silniční dopravou.
- Příležitostná osobní silniční doprava je neveřejná osobní doprava pro cizí potřeby, není linkovou osobní dopravou nebo mezinárodní kyvadlovou dopravou a na základě předchozí objednávky zajišťuje přepravu osob včetně jejich zavazadel vozidly určenými k přepravě. Typickým příkladem je doprava v rámci poznávacích zájezdů, školních výletů apod.[51]
Jednotnou a komplexní právní úpravu podmínek způsobilosti silničních vozidel k provozu na pozemních komunikacích a způsobu prokazování této způsobilosti vytváří zákon č. 56/2001 Sb, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Obsahuje stanovení technických požadavků kladených na bezpečnost provozu, ochranu životního prostředí, energetickou náročnost, práv a povinností vlastníků a provozovatelů vozidel spojených s jejich uvedením do provozu a podmínek jejich provozování, povinností výrobců vozidel, provozu stanic technické kontroly a stanic měření emisí a práv a povinností jejich provozovatelů. Realizování přeprav v mezinárodní autobusové dopravě je upraveno legislativou Evropské unie.[3]
Zajímavost
Jedním z výrazných rysů moderní mobility, ale v obecnější rovině i vývoje společnosti v poslední době, je trvalý nárůst sdílené ekonomiky. Typickým příkladem tohoto sdílení je systém carsharingu. Pokud se týká carsharingu, průběžně se rozvíjí v několika formách, které se v průběhu času vyvíjely a nadále se vyvíjí. Někde funguje více forem současně, někde pouze některé z nich. Jedná se o:
- peer to peer formu, kdy si jednotlivci půjčují auta od jiných soukromých osob,
- vázaný carsharing, kdy je třeba vozidlo vrátit ve stejné oblasti, kde bylo zapůjčeno,
- volný carsharing, vozidlo je možné vrátit v některé z předem definovaných oblastí.
Carsharing je výhodný zejména ve velkých městech. Vyplatí se totiž tam, kde doplňuje městskou hromadnou dopravu, kde je obecně problém s parkovacími místy a v místech s velkou kumulací lidí, kteří mohou tuto službu využívat.[49]