3.5
Analýza rizik
Analýza rizik je součástí základního dokumentu projektu zpracovaného při jeho přípravě. Nová rizika se však mohou objevit i v dalších etapách projektu. Cílem řízení rizik je podchytit rizika projektu, vyhodnotit pravděpodobnost jejich vzniku a závažnost dopadů, naplánovat akce směřující ke snížení pravděpodobnosti vzniku rizikové události a akce směřující ke zmírnění negativních dopadů rizikové události, pokud už nastane. V průběhu celého životního cyklu projektu objektivně existují tendence k ovlivnění, resp. narušení jeho plánovaného průběhu. Součástí analýzy je vypracování přehledu možných rizik, jejich členění a analýza z pohledu jejich předpokládaného výskytu a závažnosti následků. [2] Výstupy z této analýzy jsou uvedeny také ve studii proveditelnosti (viz kapitola 3.7).
Rizika ovlivňující průběh realizace projektu a také dosažení hlavního cíle je nutné přetransformovat do pozitivní podoby jako „Předpoklady“. Předpoklady dávají odpověď na otázku: Co předpokládáme o vnějších faktorech, na které projekt nemá vliv, ale které mohou ovlivnit realizaci celého projektu a jeho udržitelnost. Je žádoucí uvést také „Podmínky“, jejichž splnění umožní zahájit realizaci projektu. Pokud neexistuje pochybnost o určitých předpokladech – rizicích projektu, není třeba ji uvádět. Pokud existují vážné pochybnosti, projekt by měl být odložen nebo přepracován tak, aby bylo riziko, podmiňující realizaci projektu vyloučeno.
Jiný pohled na rizika je na úrovní výstupu. Zjišťujeme, jaké vnější podmínky musí být splněny, abychom po dosažení výstupů zajistili i naplnění účelu projektu – např. zájem komerčních firem o novou technologii, zájem obyvatel o inovovaný výrobek nebo službu apod.
Výsledkem analýzy rizik má být definování významnosti jednotlivých stanovených rizik a také způsoby jejich eliminace. Každé riziko projektu stanovuje různé dopady, které může v projektu způsobit. Dopady rizika se hodnotí v pětibodové stupnici (viz obrázek).
+
12. Hodnotící stupnice dopadu rizik
Obr. 12. Hodnotící stupnice dopadu rizik
Kromě dopadu mohou jednotlivá rizika nastat nebo nemusí. Proto se také stanovuje pravděpodobnost výskytu rizika, která se hodnotí opět na pětibodové stupnici (viz obrázek č. 14).
+
13. Hodnotící stupnice dopadu rizik
Obr. 13. Hodnotící stupnice dopadu rizik
Stupeň významnosti rizika “V” pak stanovíme součinem.
Významnost = Dopady * Pravděpodobnost
Účelem analýzy rizik je získat kompletní rozbor a získat informace o možných nebezpečích a nežádoucích stavů, které mohou negativně ovlivnit realizaci projektu. Nelze jen potupovat metodicky, ale je třeba především dodržet správný postup při stanovení možných rizik.
Postup při analýze rizik:
  1. Zadání a popis prostředí – v úvodu je nutné jasně definovat prostředí, v jakém pracujeme. Jakmile jasně definujeme systém a prostředí, je nutné popsat z jakých důvodů a za jakých podmínek analýzu provádíme.
  1. Sestavení týmu – analýzu by měli provádět zkušení odborníci, kteří znají systém a ví, co může nastat.
  1. Definice rizik – pro definování rizik analyzují odborníci zadaný systém. Mohou využít různé metody pro tuto analýzu jako brainstorming, vizuální modelování, nebo brainwriting.
Stěžejní otázky jsou:
  • Jaké nebezpečí může vzniknout?
  • Může dojít ke krachu?
  • Může se stát vážný úraz?
  • Může dojít k zastavení činnosti či výroby a za jakých podmínek?
  1. Rozdělení rizik – každé riziko se zařazuje do jednotlivých oblastí a zapisuje se do šablon. Rizika se mohou pro další hodnocení a odhalení rizikových oblastí zařazovat do sekcí nebo třeba procesů.
  1. Výpočet stupně významnosti rizika – každé stanovené riziko odborníci ohodnotí pravděpodobností jeho výskytu (bodová stupnice 1 až 5 viz obrázek č. 13) a dopadem rizika (bodová stupnice 1 až 5 viz obrázek č. 14). Po ohodnocení vynásobením získají stupeň významnosti a rizika roztřídí do jednotlivých pásem.
  1. Provedení výběru rizik a sekcí k řešení – z celé provedené analýzy vyberou odborníci rizika, která je můžou být řešeny a kde mohu být také eliminován jejich vznik a dopad. Můžou být také vybrány ty sekce s největším počet rizik, případně sekce s nejvíce riziky v pásmu vysoké.
  1. Návrh opatření k eliminaci rizik – analýza rizik končí až v momentu, kdy odborníci k vybraným rizikům definují vhodná opatření, která by měla rizika eliminovat.
  1. Opakování analýzy rizik – v průběhu realizace projektu se mohou rizika měnit, proto je vhodné analýzu rizik po určité době zopakovat a porovnat s původní provedenou analýzou rizik.
Výsledné rizika, které mohou mít vliv na realizaci projektu a dosažení stanoveného hlavního cíle, je třeba převést do pozitivní podoby – jako předpoklady. Předpoklady dávají odpověď na otázku: Co předpokládáme o vnějších faktorech, na které projekt nemá vliv, ale které mohou ovlivnit jeho realizaci a dlouhodobě i jeho udržitelnost. Dále musíme uvést „Podmínky“ pro zahájení realizace celého projektu. Pokud neexistuje pochybnost o určitých předpokladech – rizicích projektu, není třeba ji uvádět. Pokud existují vážné pochybnosti, projekt by měl být odložen nebo přepracován tak, aby bylo riziko, podmiňující realizaci projektu, vyloučeno. Rizika jsou během realizace pravidelně revidována a současně se průběžně ověřuje pravděpodobnost dosažení výstupů projektu.
Jiný pohled na rizika je na úrovní výstupu. Zjišťujeme, jaké vnější podmínky musí být splněny, abychom po dosažení výstupů zajistili i naplnění účelu projektu – např. zájem komerčních firem o novou technologii, zájem obyvatel o inovovaný výrobek nebo službu apod.
Ošetření rizik se věnujeme i v logickém rámci, studii proveditelnosti i v podnikatelském záměru.