Dále se budeme věnovat problematice stanovení dílčího základu u daně příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti (příjmy z podnikání). Jedná se o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnostenského podnikání, příjmy z jiného podnikání, které vychází ze specifického oprávnění k podnikatelské činnosti (např. činnost lékařů, advokátů, daňových poradců či auditorů), podíly na zisku společníka veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví a autorských práv, příjmy z nájmu majetku zařazeného do obchodního majetku a příjmy z výkonu nezávislého povolání (např. umělci, sportovci).

Dílčí základ daně se stanoví jako rozdíl zdanitelných příjmů a daňově uznatelných výdajů (výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů). Poplatník má možnost uplatnit výdaje v prokázané výši, a to pomocí daňové evidence příjmů a výdajů nebo vedením účetnictví, kdy základ daně je upravený výsledek hospodaření. Fyzická osoba má možnost stanovit základ daně i tak, že uplatnění výdaje procentem z příjmů. [12]

Není-li poplatník účetní jednotkou, a prokazuje výdaje ve skutečné výši, je povinen vést daňovou evidenci příjmů a výdajů.:

V případě stanovení dílčího základu daně uplatněním výdajů procentem z příjmů, eviduje fyzická osoba jen zdanitelné příjmy a pohledávky. Zákon o daních z příjmů určuje procentuální výši výdajů:

Fyzická osoba mající příjmy z podnikatelské činnosti může dosáhnout dílčího základu daně nebo daňovou ztrátu. Daňovou ztrátu si může poplatník uplatnit v následujících pěti letech podle vlastního uvážení jako položku odčitatelnou od základu daně.

Základ daně se skládá z jednotlivých dílčích základů daně ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmů a z ostatních příjmů. Předmětem zdanění může být i soukromá nemovitá věc (viz Obr. 66).

Základ daně má možnost fyzická osoba snížit o položky odečitatelné od základu daně (např. daňová ztráta) a nezdanitelné části základ daně (např. bezúplatné plnění, úroky z úvěru pro účely bydlení, zaplacené penzijní či životní připojištění). Snížený základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Sazba daně z příjmů u fyzických osob je progresivní ve výši 15% (do výše 48-násobku průměrné mzdy v národním hospodářství, což je 1.701.168 Kč) a 23 % (nad stanovenou částku ve výši 1.701.168 Kč). Vypočtenou daň má poplatník možnost dále snížit o slevy na dani (např. sleva na poplatníka, druhého z manželů, invaliditu, za umístnění dítěte v předškolním zařízení) a daňové zvýhodnění na dítě (např. nezletilé dítě do věku 18 let či dítě se soustavně připravující na budoucí povolání do věku 26 let).

Zavedením daňového zvýhodnění na dítě a vyplacením daňového bonusu podporuje stát pracující rodiny s dětmi (viz Obr. 67).

Daň je splatná v termínu podání daňového přiznání, což je 1. 4. následujícího roku (viz Obr. 68)

Obr. 69 znázorňuje strukturu daňového přiznání, kdy základ daně je nižší než 1.701.168 Kč.

Je-li poplatník účetní jednotkou, eviduje veškeré vklady a výběry peněžních prostředků nebo majetku na účtu 491-Účet individuálního podnikatele (viz Tab. 60). [8]

Osoba samostatně výdělečně činná (podnikající fyzická osoba) má povinnost za svou osobu hradit pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, což je daňově neúčinný výdaj. Obr. 70 znázorňuje výpočet pojistného na sociální zabezpečení a Obr. 71 výpočet pojistného zdravotního pojištění. Obr. 72 zobrazuje formuláře (Přehled příjmů a výdajů) pro výpočet pojistného.