Podle toho, zda můžeme či ne zjistit náklady přesně na kalkulační jednici se náklady v kalkulaci člení na:

na kalkulační jednici se vyčíslují přímo a přesně pomocí technickohospodářských norem např. přímý materiál, přímé mzdy, ostatní přímé náklady (34 % pojistné z mezd, energie),

na kalkulační jednici se vyčíslují nepřímo pomocí jiných veličin – ukazatelů, např. pomocí režijní přirážky např. mzdy technickohospodářských pracovníků, spotřeba režijního materiálu, opravy a udržování, odpisy, cestovné, společné náklady na zásobovací činnost, výrobní režii, řízení a správu podniku a odbyt.

Přímé náklady obsahuje kalkulační vzorec pod body 1–4 Typového kalkulačního vzorce, Režie správní a odbytová je společná pro výrobu, proto se musí rozpočítat na kalkulační jednici.

Vzorec je předepsané seskupení nákladů do kalkulačních položek. Všechny kalkulace sestavené podle tohoto jednotného kalkulačního vzorce zajišťují jednotnost. Ceny se pak mohou lehce porovnat. Volba kalkulačního vzorce závisí na konkrétních podmínkách každé účetní jednotky, a je v jejích plné pravomoci. Volba kalkulačního vzorce je tedy volitelná, rovněž tak náplň jednotlivých položek. Volba i náplň je určena ve své vnitroúčetní směrnici. Pokud pro nákladovou položku není určen samostatný bod, pak se zahrnuje do zvolené režie (výroba do výrobní režie).

Zatímco rozpočetnictví stanoví náklady na celý objem výroby – celkové náklady, kalkulace je stanoví na kalkulační jednici.