Skladovací procesy se postupem času staly jednou z nejdůležitějších a nedílných součástí každého logistického systému. Skladování tvoří důležitý spojovací článek mezi výrobním subjektem a odběrateli a má významný podíl na zajišťování potřebné úrovně dodavatelského servisu při co možná nejnižších nákladech.

Jednou ze zásadních funkcí skladování je uchovávání a přijímání zásob produktů (surovin, materiálů, dílů, zboží ve výrobě, rozpracovaných a hotových výrobků) s cílem uchovávání a vytváření jejich užitných hodnot a poskytování informací o stavu, podmínkách a rozmístění skladových produktů.

Skladovací procesy zajišťují uskladnění produktů (zásob) v průběhu všech fází logistického procesu. Tak např. ve fázi zásobování se jedná o skladování surovin, materiálu, součástek, dílů apod., ve výrobní fázi se jedná o zásoby zboží ve výrobě, o skladování náhradních dílů pro možné opravy výrobních zařízení, ve fázi distribuce se jedná o hotové výrobky a materiály, které jsou určeny k likvidaci nebo recyklaci apod.

Důvodů pro udržování zásob ve skladech je mnoho. Skladovací procesy slouží k zabezpečení výrobní činnosti podniku, k dosažení úspor ve výrobě, k překlenutí časových a prostorových rozdílů mezi výrobcem a zákazníkem, k pružné reakci na změny v poptávce, k zušlechťování materiálu, k ochraně proti nepředvídatelným rizikům ve výrobním procesu nebo na trhu apod.

Strategie skladování je ovlivňována různými faktory:

Používání skladů má mnoho kladných, ale mnohdy také záporných znaků. Ke kladným a přínosným znakům, které probíhají při skladovacích procesech, mj. patří:

V případech, kdy se očekává zvýšení cen skladového materiálu na nákupních nebo odbytových trzích, plní skladování spekulativní funkci a rovněž tak zdůrazňuje význam zpětné logistiky v případech uskladnění materiálů, které mají být zlikvidovány nebo recyklovány.

Skladování plní mnoho dalších funkcí. Skladování plní vyrovnávací funkci neboli funkci regulujícího mezičlánku, při vzájemně odchylném materiálovém toku a materiálové potřebě z hlediska jejich kvantity nebo ve vztahu k časovému rozložení, uchovávání a vytváření užitných hodnot přijímaných zásob produktů (surovin, dílů, zboží ve výrobě, hotových výrobků), provádění potřebných skladových operací a manipulací s materiálem, vydávání zásob a poskytování informací o stavu, podmínkách a rozmístění skladových produktů apod.

Skladování plní také funkce, jako např. zabezpečovací funkci, která vyplývá z nepředvídatelných rizik během výrobního procesu a kolísání potřeb na odbytových trzích a časových posunů dodávek na zásobovacích trzích a zušlechťovací funkci, která je zaměřena na jakostní změny uskladněných druhů sortimentu (např. kvašení, zrání, sušení, stárnutí).

K projevům neefektivního způsobu skladování mj. patří:

Proces skladování je tvořen 3 základními operacemi:

Operace přesunu materiálů a produktů je tvořena činnostmi jako jsou: příjem zboží, transfer či ukládání zboží, kompletace zboží podle objednávky, překládka zboží a odeslání neboli expedice zboží. Jedná se o vyložení, vybalení, aktualizaci záznamů, kontrolu stavu zboží, překontrolování průvodní dokumentace, přesun produktů do skladu, přeskupování produktů podle požadavků zákazníka, popřípadě vynechání uskladnění, zabalení a přesun zásilek do dopravního prostředku, kontrolu zboží podle objednávek, úpravy skladových záznamů, apod.

Skladuje se na přechodné nebo časově omezené bázi. Přechodné uskladnění se týká produktů, které jsou nezbytné pro doplňování základních zásob. Časově omezené uskladnění – se týká nadměrných zásob. Mezi důvody, které vedou k časově omezenému držení zásob, patří sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků, spekulativní nákupy, množstevní slevy, zvláštní podmínky obchodu atd.

Při řízení skladových činností je nutno znát aktuální informace o stavu zásob, stavu zboží v pohybu, umístění zásob, o vstupních a výstupních dodávkách, o zákaznících, personálu a využití skladových prostor apod.