3.2
Klasifikace zásob
Zásoby můžeme charakterizovat jako funkční zboží přítomné v materiálovém toku v daném množství a na určitém místě. Chápeme je jako část užitných hodnot, které byly vyrobeny, ale dosud nebyly spotřebovány.
Zásoby tlumí náhodné výkyvy, nepředvídatelné poruchy a jiné nepravidelnosti v jednotlivých procesech, (např. v oblasti náhradních dílů pokrývají kolísání v poptávce zákazníků).
Negativní stránkou zásob je, že kapitál, který je vázán v zásobách, zatěžuje podnik tím, že tento kapitál nemůže být využit k jiným účelům (např. k investování do rozvoje apod.). Vázaný kapitál navíc může snižovat likviditu a důvěryhodnost podniku (např. při jednáních o úvěrech).
V literatuře se uvádí různé klasifikace zásob. Nejčastější členění je podle stupně zpracování, podle jejich funkce v podniku a členění na okamžitou a průměrnou zásobu.
3.2.1
Druhy zásob podle stupně zpracování
Podle stupně zpracování se zásoby člení obvykle na:
  • výrobní zásoby – suroviny, základní a pomocné materiály, paliva, polotovary, nakupované díly, obaly apod.,
  • zásoby rozpracovaných výrobků – nedokončené výrobky, polotovary vlastní výroby,
  • zásoby hotových výrobků,
  • zásoby zboží – zboží nakoupené za účelem dalšího prodeje.
Podíl těchto druhů zásob v podniku záleží na typu organizace, na typu vyráběných výrobků, používaných technologiích, na bodu rozpojení objednávkou zákazníka, rozsahu podnikové distribuční sítě apod.
3.2.2
Druhy zásob podle funkce
Podle funkce zásob lze zásoby dělit do těchto skupin:
  • rozpojovací,
  • v logistickém kanálu,
  • strategické,
  • spekulační,
  • technologické,
  • bez funkce.
3.2.2.1
Rozpojovací zásoby
Tyto zásoby vznikají v důsledku rozpojování materiálového toku mezi články logistického řetězce nebo jeho jednotlivými procesy. Důvodem pro vytváření rozpojovacích zásob je vyrovnání časového nebo množstevního nesouladu mezi jednotlivými procesy a tlumení nebo zachycování náhodných výkyvů.
Existují 4 druhy rozpojovacích zásob:
  • Obratová (běžná) zásoba – má zajistit předpokládanou spotřebu v období mezi dvěma dodávkami, její výše kolísá od maximálního stavu v den dodávky k minimálnímu stavu těsně před dodávkou. Je důsledkem nákupu, výroby nebo dopravy v dávkách, kdy velikost dávky je větší než okamžitá potřeba.
  • Pojistná zásoba – vytváří se u běžně spotřebovávaných nebo prodávaných položek za tím účelem, aby zachycovala náhodné výkyvy v poptávce během dodací lhůty a ve velikosti poptávky. Její velikost se musí prověřovat a na základě tohoto hodnocení může být upravována.
  • Vyrovnávací zásoba – slouží k zachycení nepředvídatelných výkyvů (v čase či množství) mezi navazujícími procesy ve výrobě. Vytváří se nejčastěji u úzkoprofilových zařízení nebo drahých a moderních technologií k zabránění jejich dočasným prostojům.
  • Zásoba pro předzásobení – vytváří se zejména v souvislosti se sezónním kolísáním poptávky nebo výroby nebo jednorázově (oprava výrobního zařízení, plánovaná celozávodní dovolená, připravované prodejní akce apod.).
3.2.2.2
Zásoby v logistickém kanálu
Logistickým kanálem (cestou) rozumíme cestu mezi jednotlivými články logistického řetězce nebo cestu materiálu nebo výrobků, které mají již konkrétní určení (např. odběratele či zakázku). Patří sem zásoby rozpracovanosti a dopravní zásoby.
  • Zásoby rozpracovanosti – jsou materiály, polotovary nebo nakoupené díly, které již byly zadány do výroby a nacházejí se ve stádiu rozpracovanosti.
  • Dopravní zásoby – chápeme jako „zboží na cestě“ z jednoho místa logistického řetězce na místo druhé.
3.2.2.3
Strategické zásoby
Tento druh zásob slouží k přežití podniku při neočekávaných kalamitách v zásobování, např. v důsledku přírodních pohrom, válečného stavu, stávek apod.
3.2.2.4
Spekulační zásoby
Jejich vytvářením se podniky snaží docílit určitého přídavného zisku výhodným nákupem nebo docílit úspory při očekávaném zdražení nakupovaného zboží či materiálu. Představují specifický druh zásob pro předzásobení.
3.2.2.5
Technologické zásoby
Představují zásoby materiálu nebo výrobků, které čekají na další zpracování nebo expedici za účelem nabytí požadovaných vlastností. K tomu potřebují jistou dobu skladování, která je součástí technologického postupu (např. zrání sýrů, kvašení vína, vysoušení dřeva aj.).
3.2.2.6
Zásoby bez funkce
Zásoby bez funkce jsou jakékoliv neprodejné nebo nevyužitelné zásoby, které vznikají v důsledku nedostatečného sladění podnikových funkcí nebo jednotlivých prvků materiálového toku.
3.2.3
Okamžitá a průměrná zásoba
3.2.3.1
Okamžitá zásoba
Velikost celkové zásoby v podniku se prakticky denně mění. Poněkud s menší frekvencí se rovněž mění velikost zásoby jednotlivých skladových položek. Okamžitou zásobu těchto skladových položek je důležité znát pro stanovení pravidel řízení zásob.
Existují dva druhy okamžité zásoby položky:
  • Fyzická zásoba – která udává okamžitou velikost zásoby jednotlivých skladových položek. Její velikost se zvyšuje při příjmu dodávky do skladu a snižuje se o výdej položek ze skladu směřující do výroby či prodeje.
  • Dispoziční zásoba – která je rovna velikosti fyzické zásoby zmenšené o velikost uplatněných ale ještě nesplněných požadavků na výdej a zvětšená o velikost již umístěných, ale dosud nevyřízených objednávek na doplnění zásoby. Uplatněnými požadavky na výdej se rozumí např. nemožnost vydání potřebného množství zásob kvůli vyčerpání zásoby nebo rezervace části zásoby pro jiného zákazníka či výrobní zakázku. Dispoziční zásoba se zvyšuje po potvrzení objednávky dodavatelem nebo po vydání výrobního příkazu, což jsou umístěné ale ještě nevyřízené objednávky na doplnění zásoby.
3.2.3.2
Průměrná zásoba
Pro účely řízení zásob (za předpokladu stejnoměrné poptávky) rozlišujeme průměrnou fyzickou zásobu. Průměrná fyzická zásoba je důležitá především z hlediska vázanosti finančních prostředků v zásobách. Jedná se o aritmetický průměr velikosti denní zásoby za určité období, kterým může být rok, sezónní období aj. Označujeme ji symbolem Zc .
Průměrná fyzická zásoba Zc je součtem obratové (běžné) zásoby a zásoby pojistné. Obratová (běžná) zásoba je označována symbolem Zb a zásoba pojistná je označována symbolem Zp . Platí tudíž vztah:
Zc =Zb+Zp
Obratová zásoba Zb počítá pomocí vztahu:
Zb=Q2
kde:
Zp  je pojistná zásoba
Q je velikost objednací dávky.