1.3
Logistická strategie
Z makroekonomického hlediska má logistika zásadní význam. Představuje totiž jednu z hlavních výdajových položek podniků, a tím ovlivňuje veškeré další ekonomické aktivity, ale zároveň je jimi sama ovlivňována. Vysoké logistické náklady se promítají do vyšších cen zboží, nebo do nižších zisků podniků, anebo do obojího. To se projeví v nižší životní úrovni obyvatelstva, v nižších daňových odvodech do státní pokladny, což zase snižuje možnost státu aktivně zasahovat např. v sociální oblasti, což se následně znovu projeví v nižší životní úrovni obyvatel. Je tedy zřejmé, že zvýšením efektivnosti logistických operací logistika významně přispívá ke zlepšení ekonomické situace společnosti jako celku, čili podílí se na vytváření přidané hodnoty.
Z pohledu systémového přístupu se v logistice integrují všechny aktivity, které směřují k plynulému a bezporuchovému chodu výroby. Tyto aktivity jsou vedeny cílem trvale uspokojovat zákazníky a dosahovat prosperity podniku. Jako vyšší složka řízení vyžaduje logistika z hlediska svého rozvoje splnění celé řady podmínek, které jsou v řadě oblastí shodné s podmínkami nezbytnými i pro rozvoj řízení výroby. Jedná se zejména o informační předpoklady, personální předpoklady, ekonomické předpoklady a organizační předpoklady.
Co se týče informačních předpokladů, je nezbytné mít k dispozici aktuální informace o moderních systémech řízení. Podnikový informační systém by měl podněcovat tvorbu originálních řešení, zmenšovat neurčitost v manažerské práci, zejména v rozhodování, přispívat ke zvyšování ekonomických přínosů podnikatelské činnosti, dobrou informovaností získávat časový efekt v podnikání a zkvalitňovat a zrychlovat logistické procesy od vzniku požadavků zákazníků až po jejich uspokojení.
Z hlediska personálních předpokladů se především jedná o výběr nejschopnějších pracovníků pro obsazování manažerských funkcí v logistice, vyhledávání vhodných manažerů a jejich pravidelné testování schopností a dovedností, využívání metod rekvalifikace k získání zkušených manažerů pro oblast logistiky, vytváření správného pracovního prostředí a klimatu na pracovištích, nalezení správných stimulačních faktorů pro zvyšování aktivit manažerů, apod.
Na personální předpoklady navazují ekonomické podmínky rozvoje řízení výroby a logistiky, protože ekonomickými nástroji se stimuluje aktivita manažerů. Organizační podmínky mají za úkol skloubit všechny předpoklady rozvoje řízení výroby a logistiky a uvést do souladu veškeré manažerské činnosti tak, aby se dosáhlo co nejlepšího výsledného efektu v dané oblasti podnikání.
Primárním cílem logistiky v jakékoliv organizaci je podpora plánované úrovně kvality zákaznického servisu, a to účinným a hospodárným způsobem. Má-li být tohoto cíle dosaženo, pak management podniku potřebuje především vědět, co zákazníci vyžadují nebo očekávají při určité kvalitě a rozsahu zákaznického servisu, na jaké úrovni poskytuje zákaznický servis konkurence a na jaké úrovni poskytuje zákaznický servis daný podnik, a to zejména v těch oblastech, které zákazníci považují za významné. Při návrhu logistické strategie tedy musí být primárním cílem podniku poskytování zákaznického servisu. Proto je nutno dobře poznat obecnou strategii podniku a rovněž klíčové ztráty, ke kterým v podniku dochází.
Souhrn
V této kapitole byl vysvětlen pojem logistika, význam logistiky, hlavní pojmy a základními definice z oblasti logistiky. Čtenář se seznámil s vývojovými fázemi logistiky, historickým kontextem vzniku logistiky, logistickým řízením, logistickými cíli a logistickým systémem.
Logistika řeší problém:
Mezi cíle logistického řízení nepatří:
Cílem logistického systému je dosažení:
Mezi složky logistické efektivnosti nepatří:
Kolik dimenzí toků rozeznáváme v logistice?
Mezi ukazatele logistických výkonů nepatří:
Logistický systém je tvořen:
Vnějším logistickým cílem je:
Logistika je: