Export a import zboží měl a stále má pro naši ekonomiku velký význam, nicméně je nutno si uvědomit, že mezinárodní obchod by neměl být prováděn za každou cenu, ale každý exportér či importér by měl primárně sledovat jeho maximální efektivitu. Abychom snáze pochopili stávající principy mezinárodního obchodu, musíme se vrátit do minulosti, konkrétně na konec druhé světové války. Po válce totiž podnikatelé, živnostníci, zemědělci ale i státní hospodářské organizace museli navázat na válkou zpřetrhané obchodní vztahy. Pro rychlou orientaci si stručně připomeneme historická fakta vývoje československého mezinárodního obchodování:
3.3.1.1
Poválečná léta 1945 −1948
Obdoba dnešního stavu. Velké i malé výrobní i obchodní podniky prováděly zahraniční obchod bez omezení. [38]
3.3.1.2
Období 1948 −1952
Po únoru 1948 došlo k úplnému znárodnění podniků, které se zabývaly zahraničním obchodem, zákonem č. 119/1948 Sb. O státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství. Tímto zákonem byl zakotven státní monopol v ČSR. Zahraniční obchod byl řízen a prováděn výhradně státem. Soukromé firmy byly zlikvidovány. [38]
3.3.1.3
Období 1953 −1967
Nově vzniklé státní podniky zahraničního obchodu nebyly přijatelné pro západní svět, i když šlo o právní subjekty nevlastnící majetek. Proto od r. 1953 vznikají akciové společnosti, kde jediným vlastníkem byl stát. Vznikly podniky zahraničního obchodu (PZO) s přesně určeným předmětem podnikání – komoditou ve vztahu k zahraničnímu obchodu. Stále trvala tuhá centralizace a monopol podle jednotlivých komodit. [38]
3.3.1.4
Období 1968 −1980
Jako výraz snahy řešit rozpory PZO a výrobních podniků vznikají nové PZO. V roce1968 vznikl PZO Pragoinvest, který byl úzce napojený na n. p. ČKD Praha. V tomto období dochází k úzké spolupráci mezi podniky zahraničního obchodu a výrobními organizacemi. Jde o snahu řešit letité problémy, kdy neúspěch v jednání podniky zahraničního obchodu zdůvodňovaly špatným výrobkem a výrobní organizace zase tvrdily, že PZO neumí prodávat. Typické pro tyto nové vztahy jsou INTERSIGMA-SIGMA Olomouc, MARTIMEX-ZŤS Martin atd. Tyto PZO se nejdříve soustřeďovaly hlavně na vývoz, později zajišťovaly i dovoz. PZO byly v plné podřízenosti ministerstvu zahraničního obchodu. [38]
3.3.1.5
Období 1981 −1990
V roce 1980 vychází nový zákon O hospodářských stycích se zahraničím č. 42/1980 Sb., který nahradil zákon 119/1948 Sb. Tento nový zákon připustil, aby zahraniční obchod vykonávaly nejen PZO, ale i jiné organizace, jimž bylo uděleno oprávnění k zahraničně obchodní činnosti. [38]
V roce 1987 jsou některé PZO vyčleněny z působnosti státu a jsou dány do podřízenosti výrobním organizacím, jako součást koncernů v rámci generálních ředitelství výrobních hospodářských jednotek (GŘ VHJ). PZO Pragoinvest byl převeden do podřízenosti VHJ ČKD Praha. Taktéž již nebyl úzkostlivě držen komoditní monopol. Současně sílí snahy podniků realizovat zahraniční obchod mimo PZO. [38]
3.3.1.6
Porevoluční období 1991 −1992
Změnou politického systému dochází k závratným změnám i v zahraničním obchodu. Ruší se monopol PZO. Obchodovat se zahraničím mohou veškeré podniky, pokud o toto požádaly a splňovaly specifické podmínky bývalého FMZO. Od roku 1991 mohly zahraničně obchodní činnost provozovat veškeré právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku (dříve podnikovém). Od roku 1992 mohly zahraniční obchodovat i fyzické osoby, za výše uvedených podmínek. [38]
3.3.1.7
Rok 1993 – rozdělení federace
Došlo k rozdělení federativní republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku. Zahraniční obchod v České republice může provozovat každý podnikatel zapsaný do obchodního rejstříku nebo podnikající na základě živnostenského zákona. Není-li podnikatel výrobce a má v živnostenském listu uvedenou koupi zboží za účelem dalšího prodeje, může tuto činnost provozovat i ve vztahu k zahraničním osobám. [38]
Určitá omezení však stále existují. Omezení neplynou z byrokratických důvodů, ale z ochranářských opatření pro naši ekonomiku. Úřední povolení pro dovoz a vyvoz určitého zboží je vydáno na základě novelizované vyhlášky FMZV č. 560/1991 Sb. a dle zákona č. 547/1990 Sb. o Seznamu zboží a technologií, které podléhají kontrolnímu režimu. [38]