8.2
Informační systémy v nákladní železniční dopravě
8.2.1
Členění informačních systémů v nákladní železniční dopravě
Základní rozdělení informačních systémů je patrné ze schématu na obrázku Obr. 27. Podle něj rozdělení informačních systémů odpovídá časovému členění systému řízení železniční dopravy do tří úrovní (vodorovné členění). Svislé členění představuje rozdělení podle uživatelů IS. Ve schématu jsou uvedeny příklady IS (kurzívou) bez konkrétního označení, neboť různí dopravci používají IS od různých dodavatelů s různým označením. IS jsou označeny pouze jejich základním úkolem. Charakteristiky vybraných typů IS jsou v navazujícím textu.
Z hlediska lokalizace je možno IS rozdělit na:
  • IS centralizované, které jsou zpravovány a aktualizovány z oblasti centrálního řízení provozu a využívají se především pro strategické a taktické řízení;
  • IS místní úrovně – IS používané na místní úrovni řízení (železniční stanice, pracoviště dopravce), spolupracuji s IS centralizovanými, od kterých získávají data a samy jim data vzniklá na místní úrovni poskytují.
Prostorové rozdělení a fyzická realizace komunikace mezi zákazníkem, dopravce a řízením dopravní cesty je patrné z obrázku Obr. 28. Přístup dopravců a dalších subjektů je realizován pomocí Portálu provozovatele dráhy, který je dostupný na webu pomocí běžného prohlížeče. Přístup je na základě autorizace registrovaných uživatelů.
Na portále jsou uživatelé rozdělení do následující skupiny:
  • veřejnost,
  • zaměstnanci provozovatele dráhy,
  • zaměstnanci dopravců,
  • ostatní autorizování uživatelé.
Z pohledu Portálu je možné rozdělit webové aplikace:
  • Interní aplikace je webová aplikace, která byla vytvořena pro potřeby portálu nebo provozovatele dráhy a je provozována provozovatelem portálu.
  • Externí aplikace je webová aplikace, na kterou je v obsahu portálu vytvořen odkaz, ale provozovatel portálu ji neprovozuje.
+
29. Schéma časového a prostorového členění informačních systémů v železniční nákladní dopravě. [28])
Obr. 29. Schéma časového a prostorového členění informačních systémů v železniční nákladní dopravě. [28])
Mezi interní aplikace Portálu patří:
  • distribuce novinek – informace uživatelům portálu o změnách obsahu portálu s prokazatelným seznámení se zveřejněním nových informací (objektů) a změnou stávajících objektů na portále;
  • archivace portálu - archivuje data a umožňuje vytvoření datové kopie úložiště portálu pro potřeby provozovatelů;
  • informační systém operativního řízení - poskytuje autorizovaným uživatelů přístup k webovému rozhraní IS ISOŘ řízení vlakové dopravy na provozované dopravní cestě s objednáváním tras vlaků v centrálním dispečerském systému;
  • objednávání služebních pomůcek pro jednotlivé skupiny uživatelů;
  • kniha kontrol provozovatelem dráhy pro záznam kontrolní činnosti;
  • příjezdy, odjezdy a seznamy vlaků pro dopravní zaměstnance;
  • rychlé zprávy formou textové zprávy pro oznamování změn;
  • vedení registru železniční kolejových vozidel provozovatele dráhy;
  • další potřebné informace pro provozovatele dopravy.
8.2.2
Vybrané příklady informačních systémů v železniční dopravě pro přepravce
Informační systémy provozovatele dopravy
Pro sledování přepravních výkonů provozovatele drážní dopravy slouží vozový informační systém. Jeho hlavní funkcionalitou je zpracování dopravních a přepravních událostí vozu a vlaku z jednotlivých zdrojů místních i centralizovaných IS v logické, časové a prostorové posloupnosti. Systém poskytuje základní i statistické údaje o pohybu vozů a vlaků v rámci působnosti dopravce. Systém umožňuje sledování charakteristik vozů, jako jsou provozní údaje, údaje o technickém stavu vozu a základní technická data vozu.
Objekty sledování tohoto IS jsou:
  • zásilka;
  • vůz;
  • vlak.
IS umožňuje tvorbu vlakové dokumentace a odporuje přístup k informacím potřebným při řízení vozového parku, včetně informací požadovaných provozovatelem dráhy. Umožňuje graficky zobrazenou geografickou identifikaci pohybu a polohy vozu i zásilky.
Hlavní uživatelské vlastnosti:
  • informace o realizovaném průběhu dopravy, dále informace o pohybu a stavu vozů i vlaků v reálném čase;
  • podpora kontroly využití vozu a efektivnějšího řízení a využití vozového parku sčetně sledování ložených i prázdných vozů;
  • minimální závislost dat na skutečné struktuře železničního provozu;
  • sledování celého životního cyklu vlaku a to od jeho vzniku (soupisu) do rozřazení v cílové stanici.
  • schopnost zpracování vstupních dat z různých IS i zdrojů, (data manuálně pořízená, různá externí zařízení, GPS apod.)
Výstupy IS pro uživatele jsou jak ve formě většinou ve formě předdefinovaných sestav a zobrazení, získávaných většinou ve formě parametrických dotazů.
Informační systém odúčtování přepravních tržeb
IS zachycuje činnosti odúčtování tržeb ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě osob či zboží včetně odúčtování provozu vozů. IS provádí účetní kontroly úplnosti a správnosti převzatých dat z externích zdrojů na základě vstupních dat. Systém vytváří odpočty pro externí dopravce nebo je od nich přijímá. [28]
IS je tvořen třívrstvou architekturou:
tenký klient (webový prohlížeč) – aplikační server – databázový server
Pro potřeby dopravců systém nabízí:
  • informace pro fakturaci a vyúčtování;
  • podporu elektronické fakturace;
  • přenesení a zaúčtování všech tržeb do ekonomických systémů;
  • podklady pro vyrovnávání mezinárodních závazků;
  • data používaná pro statistiky a přehledy;
Základní vlastnosti IS:
  • provádění účetní kontroly, včetně úplnosti a správnosti obsažených dat;
  • výpočty přepravného, vytváření uživatelských podkladů pro fakturaci;
  • vytváření odpočtů pro třetí subjekty, včetně spárování došlých odpočtů s vlastními podklady;
  • podpora realizace oprav a reklamací;
  • podpora operací pro přerozdělení podílů z tržeb cizím subjektům
8.2.3
Vybrané příklady informačních systémů v železniční dopravě pro manažera dopravní cesty
Návrh a tvorba GVD
Pro strategické řízení je užívaný IS tvorby jízdních řádů vlaků (projekt KANGO). V rámci IS jsou sledovány dva základní stavy GVD (Grafikon vlakové dopravy):
  • Konstruovaný GVD – představující přípravnou a plánovací etapu;
  • Platný GVD – používaný jako platný podklad pro strategické a operativní řízení
IS realizuje jízdní řády vlaků na období platnosti GVD na železnici. Podklady potřebné pro jízdní řády v období platnosti GVD se denně soustřeďují do IS oblastí taktického řízení (ISOŘ KADR), které vytváří směnový plán a v provozních podmínkách zabezpečují jeho realizaci. [28]
IS KANGO je tvořen dílčími systémy:
  • KANGO-Kmen – určen pro editaci kmenových dat sítě, vozidel aj.;
  • KANGO-Vlak – určen pro editaci vlaků v síti;
  • KANGO-Voz – určen k tvorbě oběhů hnacích vozidel a souprav;
  • KANGO-Pers – určen k tvorbě oběhů vlakového a lokomotivního personálu;
  • KANGO-GVD – určen pro konstrukci jízdního řádu a vytváření tiskových výstupů GVD.
Modul Vlak je primárně určen pro dopravce v osobní i nákladní dopravě pro zavádění údajů o vlacích podle přidělených uživatelských práv. Uživateli jsou taktéž pracovníci provozovatele dráhy, kteří připravují podklady pro zadávání údajů ze strany provozovatele dopravní cesty. Systém slouží i k zadávání nabídkových tras v gesci provozovatele dráhy.
Dispečerský systém řízení
IS dispečerského řízení železničního provozu je IS určen pro řízení na centrální úrovni, složený z podsystémů pracujících v reálném čase. Jeho zaměřením je sběr prvotních údajů, prezentace a vyhodnocení dosažených výsledků řízení provozu na dopravní cestě. [25]
IS dispečerského řízení je zaměřený na základní technologické objekty železniční dopravy:
vlak, hnací vozidlo, strojvedoucí, výluka.
Zajišťuje systémové funkce:
  • datové výstupy a komunikaci s jinými systémy;
  • údržbu kmenových a provozních dat systému;
  • hodnocení provozní činnosti aj.
a technologické funkce:
  • plánování dopravy a následně disponování s hnacími vozidly a jejich obsluhami;
  • sledování a plánování výlukové činnosti;
  • sledování mimořádných zásilek;
V rutinním provozu zajišťuje odezvu na zadané pokyny do 3 vteřin.
Podsystémy provádí mezi sebou výměnu dat a vytváří distribuovaná data. To umožňuje výměnu dat a jejich poskytování ve formě výstupů pro jiné systému a uživatele.
Zdrojem prvotních dat jsou uživatelské terminály v železničních stanicích, depech vozidel, dispečerského řízení a další zdroje.
Použití systému je realizováno do 7 řídících center s 20 samostatnými pracovišti vybavených klientskými aplikacemi podle regionálního principu. Pracoviště, která podporují sběr prvotních dat a jejich využívání pro provozní činnost, jsou rozmístěna po celé řízené železniční síti.
+
30. Ukázka zobrazení pro dispečery na pracovišti centra dispečerského řízení (výstup simulátoru).
Obr. 30. Ukázka zobrazení pro dispečery na pracovišti centra dispečerského řízení (výstup simulátoru).
  • Centrální dispečerský systém (ISOŘ CDS) je používaný pro centralizované dispečerské a provozní řízení železniční dopravy.
  • Řízení vlakové dopravy (ISOŘ ŘVD) je používaný pro přímé dispečerského řízení. Je určený na zobrazení stavu a dosažených výsledků řízení provozu a to hlavně objektů – vlak, lokomotiva, strojvedoucí.
  • Vlakový dispečer ISOŘ VD je určený pro přímé dispečerské řízení. V reálném čase sleduje a prezentuje výsledky řízení provozu pro vedení splněného grafikonu vlakové dopravy.
Aplikace pro řízení vlakotvorné stanice
Informační systém je určen pro sledování procesů ve vlakotvorných (seřaďovacích) stanicích (VLASTA). Je použitelný pro železničních stanicích všech typů a velikostí. [29].
Hlavními částmi systému jsou:
  • modul pro činnosti související s obsluhu vlaků po příjezdu;
  • modul pro třídění zátěže;
  • modul pro činnosti související s obsluhu vlaků před odjezdem;
  • modul pro řízení vlakotvorných procesů;
  • modul pro sledování místních procesů souvisejících s pohybem vozů v obvodu stanice a obsluhou manipulačních míst.
Základní charakteristiky:
  • možnost průběžného sledování informací o aktuálním složení vlaků;
  • možnost generování a tisku vlakové dokumentace;
  • možnost zpracování tříděnky podle potřeb dané vlakotvorné stanice;
  • možnost vytváření odevzdávkových seznamů pro předávání vozů jiným dopravcům;
  • možnost vytváření aktuálních přehledů o stavu zátěže ve vlakotvorných stanicích;
  • možnost predikace vývoje procesů ve vlakotvorné stanici na základě předpokládaného doběhu zátěže;
  • možnost komunikace s obslužnými zařízením na spádovišti (KOMPAS, GAC);
  • možnost realizace výstupů pro kolejové váhy a další komerční zařízení.